“Šimone, Šimone, hle, Satan si vás vyžádal, aby vás vytříbil jako pšenici. Já jsem však poprosil za tebe, aby nezanikla tvá víra. A ty, až se jednou obrátíš, posilni své bratry.” On mu řekl: “Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.” Ježíš řekl: “Pravím ti, Petře, že dnes nezakokrhá kohout, dokud třikrát nezapřeš, že mne znáš.”
A řekl jim: “Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a sandálů, měli jste v něčem nedostatek?” Oni řekli: “V ničem.” Řekl jim: “Ale nyní, kdo má měšec, vezmi jej, stejně tak i mošnu, a kdo nemá, prodej svůj plášť a kup meč. Neboť vám říkám, že se na mně musí naplnit to, co je napsáno: "A byl započten mezi bezzákonné." Neboť to, co se mne týká, spěje ke konci.” Oni řekli: “Pane, hle, zde jsou dva meče.” On jim řekl: “To stačí.”
A když vyšel, vydal se podle svého zvyku na Olivovou horu; šli za ním i učedníci. Když byl na místě, řekl jim: “Modlete se, abyste nevešli do pokušení.” Sám se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se: “Otče, chcešli, přenes tento kalich ode mne, avšak ne má vůle, nýbrž tvá se staň.” [Ukázal se mu anděl z nebe a posiloval ho. Ocitnuv se ve vnitřním zápase, usilovněji se modlil; jeho pot začal být jako kapky krve, které kanuly na zem.] A když vstal od modlitby, přišel k učedníkům a nalezl je, jak zármutkem spí. Řekl jim: “Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.”
Když ještě mluvil, hle, přicházel zástup, a ten, který se jmenoval Juda, jeden ze Dvanácti, šel před nimi a přiblížil se k Ježíšovi, aby ho políbil. Ježíš mu řekl: “Judo, polibkem zrazuješ Syna člověka?” Když ti okolo něho uviděli, co se děje, řekli: “Pane, máme udeřit mečem?” A jeden z nich udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho. Ježíš však odpověděl: “Nechte toho!” A dotkl se jeho ucha a uzdravil jej. Ježíš řekl těm, kteří na něho přišli, velekněžím, velitelům chrámové stráže a starším: “Jako na lupiče jste vyšli s meči a holemi? Když jsem byl den co den s vámi v chrámě, nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.”
Zmocnili se ho a odvedli do veleknězova domu. Petr je zpovzdálí následoval. Když uprostřed nádvoří zapálili oheň a posadili se spolu, seděl Petr mezi nimi. A spatřila ho jedna služka, jak sedí obrácen ke světlu, pozorně na něho pohlédla a řekla: “Také tenhle byl s ním.” On [ho] však zapřel: “Neznám ho, ženo.” A krátce nato ho uviděl jiný a řekl: “Ty jsi také z nich.” Ale Petr řekl: “Člověče, nejsem!” A když uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, i tenhle byl s ním, vždyť je také Galilejec.” Petr řekl: “Člověče, nevím, co povídáš.” A hned, ještě když mluvil, zakokrhal kohout. Pán se obrátil a pohlédl na Petra. A Petr se rozpomenul na Pánův výrok, jak mu řekl: “Dřív než dnes kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.” I vyšel ven a hořce se rozplakal.
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
