Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, dali mu jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně.
A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána, jak je napsáno v Pánově zákoně: "Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu", a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, "párek hrdliček nebo dvě holoubata".
A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm. Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona, on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl: “Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji, neboť mé oči spatřily tvou záchranu, kterou jsi připravil před tváří všech lidí, světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.” Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno. Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno -- i tvou vlastní duší pronikne meč -- aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.”
A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, postya prosbami sloužila Bohu dnem i nocí. A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.
Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc. Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem. A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče zpozorovali. Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými. A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho. I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich. Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi. Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: “Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.” A on jim řekl: “Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce?” Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl. I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala všechna [tato] slova ve svém srdci. A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.