Někdo ze zástupu mu řekl: “Učiteli, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví.” On mu řekl: “Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?” Řekl jim: “Mějte se na pozoru a střezte se před každou chamtivostí, neboť i když má někdo nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co vlastní.” Řekl jim podobenství: “Jednomu bohatému člověku přinesla země hojnou úrodu. A on v sobě o tom rozvažoval a říkal: "Co budu dělat? Vždyť nemám, kam bych svou úrodu shromáždil." Pak řekl: "Udělám toto: Zbořím své stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí a zásoby. A řeknu své duši: Duše, máš hodně zásob na mnoho let; odpočívej, jez, pij, raduj se." Bůh mu však řekl: "Blázne! Ještě této noci si od tebe vyžádají tvou duši, a čí bude to, co jsi připravil?" Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady, a není bohatý v Bohu.”
Řekl [svým] učedníkům: “Proto vám pravím: Nepečujte úzkostlivě o [svůj] život, co byste jedli, ani o tělo, co byste si oblékli. Neboť život je víc než pokrm a tělo víc než oděv. Pozorně si všimněte havranů, že nesejí ani nežnou, nemají komory ani stodoly, a Bůh je živí. Oč jste vy cennější než ptáci! Kdo z vás dokáže úzkostlivou péčí přidat k délce svého věku [jediný] loket? Nemůžeteli tedy ani to nejmenší, proč se úzkostlivě staráte o to ostatní? Pozorně si všimněte lilií, jak rostou; nepracují ani nepředou. Avšak pravím vám, ani Šalomoun v celé své slávě nebyl tak oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra se hodí do pece, čím spíše obleče vás, malověrní. Ani vy nehledejte, co byste jedli a co byste pili, a nezneklidňujte se tím. Toto všechno horlivě hledají národy tohoto světa. Váš Otec ví, že to potřebujete. Hledejte však jeho království, a toto vám bude přidáno. Neboj se, malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. Prodejte svůj majetek a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad v nebesích, kde nepřichází zloděj ani neničí mol. Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.”