Izaiáš 3:1-11

Vždyť hle, Panovník, Hospodin zástupů, odnímá Jeruzalému a Judsku veškerou pomoc; všechnu podporu chleba i všechnu podporu vody, hrdinu i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce, velitele nad padesáti, vznešeného i rádce, zběhlého v čárech a rozumějícího zaříkavání. A dám jim mládence za knížata a budou jim vládnout uličníci. V lidu bude útlak -- jeden bude dotírat na druhého, každý na svého bližního; mládenec bude naléhat na starce a bezectný na váženého. Když se člověk chopí bratra z domu svého otce: Máš plášť, buď naším vůdcem a měj tuto spoušť pod svou rukou, ten v onen den zvolá: Nebudu ovazovat ty rány, v mém domě není pokrm ani plášť, nečiňte mne vůdcem lidu! Vždyť Jeruzalém klopýtl a Juda padl, protože jejich jazyk i jejich činy byly proti Hospodinu na odpor očím jeho slávy. Svědčí o nich výraz jejich tváře a svůj hřích oznamují jako Sodoma -- netají jej. Běda jim, protože na sebe uvedli zlo. O spravedlivém řekněte, že mu bude dobře, protože bude jíst ovoce svých činů. Běda ničemovi! Bude zle! Protože se mu stane podle toho, co vykonaly jeho ruce.