Židům 5:1-10

Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v Božích věcech, aby přinášel dary a oběti za hříchy. Dovede být mírný vůči nevědomým a bloudícím, protože i sám je obklopován slabostí. A kvůli ní musí přinášet oběti za hříchy nejen za lid, ale i za sebe. Tuto čest si nikdo nemůže přisvojit sám, nýbrž je povoláván Bohem, jako i Áron. Tak ani Kristus neoslavil sám sebe, když se stal veleknězem, neboť ho jím učinil ten, který mu řekl: "Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil." Jak říká i na jiném místě: "Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchisedechova." On ve dnech svého pozemského života s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti, a byl vyslyšen pro svou bohabojnost. Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl. I dosáhl dokonalosti a stal se všem, kdo ho poslouchají, původcem věčné záchrany, když ho Bůh prohlásil za velekněze podle řádu Melchisedechova.

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Židům 5:1-10