Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: "V tobě budou požehnány všechny národy." Takže ti, kdo jsou z víry, docházejí požehnání s věřícím Abrahamem. Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: "Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil." Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť "spravedlivý bude živ z víry". Zákon však není z víry, nýbrž: "Kdo ty věci bude činit, bude v nich živ." Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona tím, že se stal za nás prokletím, neboť je napsáno: "Proklet je každý, kdo je pověšen na dřevě." To proto, aby k pohanům přišlo to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.
Bratři, po lidsku pravím: Už potvrzenou závěť člověka nikdo neruší ani k ní nic nepřipojuje. Zaslíbení byla řečena Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká: "a potomkům", jako by jich bylo mnoho, ale jedná se jen o jednoho: "a tvému potomku," a tím potomkem je Kristus. Říkám tedy toto: Zákon, jenž byl dán po čtyřech stech třiceti letech, nemůže zrušit smlouvu již předtím právoplatně potvrzenou od Boha, a tak zmařit to zaslíbení. Neboť jestliže je to dědictví ze Zákona, není již ze zaslíbení; Abrahamovi je však Bůh daroval skrze zaslíbení.