Vždyť jste slyšeli o mém někdejším počínání, když jsem byl v židovství, že jsem do krajnosti pronásledoval Boží církev a ničil ji. Předčil jsem v židovství mnohé vrstevníky svého rodu, neboť jsem byl mimořádný horlivec pro otcovské tradice. Když se však [Bohu], který mne oddělil již v lůně mé matky a povolal svou milostí, zalíbilo zjevit ve mně svého Syna, abych evangelium o něm hlásal mezi pohany, neporadil jsem se hned s tělem a krví, ani jsem nevystoupil do Jeruzaléma k těm, kdo byli apoštoly dříve než já, nýbrž odešel jsem do Arábie a pak jsem se zase vrátil do Damašku.
Potom po třech letech jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se seznámil s Kéfou, a zůstal jsem u něho patnáct dní. Nikoho jiného z apoštolů jsem neviděl, jen Jakuba, Pánova bratra. Hle, před Bohem prohlašuji, že to, co vám píšu, není lež. Potom jsem šel do končin Syrie a Kilikie. Ve sborech v Judsku, které jsou v Kristu, mě osobně neznali. Pouze o mně slýchávali, že "ten, který nás kdysi pronásledoval, zvěstuje nyní víru, kterou kdysi ničil", a slavili kvůli mně Boha.