Skutky 8:1-17

Saul souhlasil s jeho usmrcením. V ten den začalo veliké pronásledování církve, která byla v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů se rozprchli po území Judska a Samařska. Zbožnímuži Štěpána pochovali a velmi nad ním naříkali. Saul ničil církev: vcházel do jednotlivých domů, odvlékal muže i ženy a dával je do vězení. Ti tedy, kteří se rozprchli, procházeli zemí a zvěstovali slovo. Filip sestoupil do města Samaří a hlásal jim Krista. Zástupy jednomyslně věnovaly pozornost tomu, co Filip mluvil, když slyšely a viděly znamení, která činil. Neboť z mnoha těch, kteří měli nečisté duchy, tito duchové s velikým křikem vycházeli a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. A v onom městě nastala veliká radost. Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii a ohromoval samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký. Všichni od nejmenšího do největšího mu věnovali pozornost a říkali: “Tento člověk je ta moc Boží, která se nazývá Veliká.” Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií. Když však uvěřili Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít muži i ženy. Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, velmi nad tím žasl. Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. Oni tam sestoupili a pomodlili se za ně, aby dostali Ducha Svatého, neboť ještě na nikoho z nich nepadl; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. Potom na ně vkládali ruce a oni dostávali Ducha Svatého.