Skutky 16:16-40

Stalo se, když jsme se šli modlit, že nás potkala nějaká otrokyně, která měla věšteckého ducha a věštěním přinášela svým pánům značný zisk. Ta chodila za Pavlem a za námi a křičela : “Tito lidé jsou otroci Boha Nejvyššího, kteří vám zvěstují cestu záchrany.” A to dělala po mnoho dní. Pavla to rozhořčilo, obrátil se na toho ducha a řekl: “Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, abys od ní odešel!” A v tu chvíli od ní odešel. Když její páni uviděli, že jim ušla naděje na zisk, chopili se Pavla a Silase a vlekli je na náměstí k představeným města. Předvedli je před velitele a řekli: “Tito lidé pobuřují naše město. Jsou to Židé a šíří zvyky, které my nesmíme přijímat ani zachovávat, protože jsme Římané.” Také zástup proti nim povstal a velitelé z nich strhli šaty a poroučeli je bít holí. Když jim vysázeli mnoho ran, uvrhli je do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je bezpečně hlídal. Když dostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a pro jistotu jim dal nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali. Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. Když se žalářník probudil a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že vězňové uprchli. Ale Pavel zvolal silným hlasem: “Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.” Žalářník požádal o světlo, vtrhl dovnitř a s třesením padl před Pavla a Silase. Vyvedl je ven a řekl: “Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?” Oni řekli: “Uvěř v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.” A promluvili Pánovo slovo k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě. I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí. Pak je zavedl do domu, prostřel stůl a s celým svým domem se radoval, že uvěřil Bohu. Když nastal den, poslali velitelé ozbrojenou stráž se vzkazem: “Propusť ty lidi!” Žalářník oznámil tento vzkaz Pavlovi: “Velitelé vzkázali, abyste byli propuštěni. Proto vyjděte a jděte v pokoji.” Ale Pavel jim řekl: “Nás, římské občany, bez soudu veřejně zbili a uvrhli do vězení, a nyní nás tajně vyhánějí? To ne, jen ať sami přijdou a vyvedou nás!” Stráž oznámila tyto výroky velitelům. Ti se ulekli, když uslyšeli, že jsou Římané, přišli a omluvili se, vyvedli je a prosili, aby odešli z města. Vyšli z vězení a vešli k Lydii, uviděli bratry, povzbudili je a odešli.