Skutky 13:14-52

Od Perge šli dál a dorazili do Pisidské Antiochie. V sobotní den vešli do synagogy a posadili se. Po čtení ze Zákona a Proroků jim představení synagogy vzkázali: “Muži bratři, máteli nějaké slovo povzbuzení pro lid, mluvte.” Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: “Muži Izraelci a vy, kdo se bojíte Boha, poslyšte! Bůh tohoto izraelského lidu si vyvolil naše otce, vyvýšil tento lid během pobytu v egyptské zemi a vyvedl je z ní vztaženou paží; po dobu asi čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti, a když vyhladil sedm národů v kanaánské zemi, dal jim jejich zemi za dědictví; to vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával soudce až do proroka Samuele. Pak žádali o krále, a Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z kmene Benjamínova, na čtyřicet let. A když ho odstranil, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: "Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli." Z jeho semene přivedl Bůh Izraeli podle zaslíbení zachránce, Ježíše. Před jeho příchodem Jan předem hlásal křest pokání všemu lidu Izraele. A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: "Já nejsem ten, za koho mne pokládáte; ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou."” “Muži bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kteří se u vás bojíte Boha, nám bylo posláno slovo této záchrany. Neboť obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho nepoznali, odsoudili ho, a tak naplnili slova Proroků, která se čtou každou sobotu. A ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta, aby byl popraven. Když dokonali všechno, co je o něm napsáno, sňali jej z dřeva a položili do hrobu. Ale Bůh ho probudil z mrtvých a on se po mnoho dní zjevoval těm, kteří s ním vystoupili z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky před lidem. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že to zaslíbení, které dostali naši otcové, splnil Bůh nám, jejich dětem, když vzkřísil z mrtvých Ježíše, jak je to i napsáno v druhém Žalmu: "Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil." A to, že jej vzkřísil z mrtvých, aby se již více nenavracel do zkázy, řekl takto: "Dám vám svaté a věrné věci Davidovy." Proto i na jiném místě praví: "Nedáš svému Svatému uvidět zkázu." David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení Boží vůlí, usnul, byl připojen ke svým otcům a uviděl zkázu. Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, neuviděl zkázu. Budiž vám tedy známo, muži bratři, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění hříchů. Od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni v zákoně Mojžíšově, je v něm ospravedlňován každý, kdo věří. Střezte se proto, aby [na vás] nepřišlo to, co je řečeno v Prorocích: "Pohleďte tedy vy, kteří mnou pohrdáte, užasněte a zmizte, protože já ve vašich dnech učiním skutek, skutek, jemuž jistě neuvěříte, když vám o něm bude někdo vypravovat."” Když vycházeli [ze synagogy], prosili je, aby jim o tom pověděli i příští sobotu. Když bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí z Židů a zbožných proselytů se vydali za Pavlem a Barnabášem, kteří s nimi mluvili a přesvědčovali je, aby zůstávali v Boží milosti. Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo. Když Židé uviděli zástupy, byli naplněni žárlivostí a začali tomu, co Pavel říkal, odporovat a rouhat se. Pavel a Barnabáš směle řekli: “Vám mělo být hlásáno Boží slovo nejprve. Protože je odmítáte a nepovažujete se za hodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům. Neboť tak nám nařídil Pán: "Ustanovil jsem tě za světlo pohanům, abys byl k záchraně až na konec země."” Když to pohané slyšeli, radovali se a oslavovali Pánovo slovo a uvěřili všichni, kteří byli určeni k věčnému životu. A Pánovo slovo se šířilo po celé krajině. Židé však poštvali vážené zbožné ženy a přední muže města, podnítili pronásledování proti Pavlovi a Barnabášovi a vyhnali je od svých hranic. Oni proti nim vytřásli prach z nohou a přišli do Ikonia. A učedníci byli stále naplňováni radostí a Duchem Svatým.