Všechny izraelské kmeny přišly k Davidovi do Chebrónu a řekly: Hle, jsme tvá kost a tvé tělo. Již dávno předtím, když byl králem nad námi ještě Saul, ty jsi vodil Izrael do boje i z boje. Hospodin ti řekl: Ty budeš pást můj lid Izrael, ty budeš vévodou nad Izraelem. Všichni izraelští starší přišli ke králi do Chebrónu a král David s nimi uzavřel před Hospodinem smlouvu. Pak pomazali Davida za krále nad Izraelem.
Davidovi bylo třicet let, když se stal králem, a kraloval čtyřicet let. V Chebrónu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců, v Jeruzalémě kraloval třicet tři let nad celým Izraelem i Judou. Král se svými muži vytáhl na Jeruzalém proti Jebúsejcům, obyvatelům té země. Ti řekli Davidovi: Nechoď sem, nebo tě odvrátí slepí a chromí se slovy: David sem nevstoupí. Ale David dobyl pevnost Sijón, to je Město Davidovo. V onen den David řekl: Každý, kdo chce pobíjet Jebúsejce, ty chromé, slepé, ty, kdo nenávidí Davidovu duši, ať udeří skrze vodní kanál. Proto se říká: Slepí a chromí nevejdou do domu. David se usadil v pevnosti a nazval ji Město Davidovo. David ji vystavěl okolo, od Miló až dovnitř. David táhl dál a stále se rozmáhal a Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním.
Týrský král Chíram poslal k Davidovi posly a cedrové dřevo, tesaře, kameníky, aby postavili Davidovi palác. David věděl, že Hospodin ho určil za krále nad Izraelem a že povznesl jeho království kvůli svému lidu Izraeli.
Poté, co přišel David z Chebrónu, vzal si v Jeruzalémě další konkubíny a ženy a Davidovi se narodili další synové a dcery. Toto jsou jména těch, kteří se mu narodili v Jeruzalémě: Šamúa, Šóbab, Nátan, Šalomoun, Jibchár, Elíšúa, Nefeg, Jafía, Elíšama, Eljáda a Elífelet.