I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví. I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran. Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše: Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův. Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar. A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův. Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek. Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův. Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai. A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův. Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli. Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův. Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův. A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův. Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai. Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův. A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův. Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli. Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi. Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím. I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce. Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme. A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí. A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení. Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají. Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.