Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Marek 4:2-25

Marek 4:2-25 BKR

I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém: Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je. A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země. A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo. A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku. Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý. I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš. A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství. I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje, Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové. I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte? Rozsevač, ten slovo rozsívá. Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich. A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je. Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší. A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší, Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý. Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla. Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo. Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš. I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím. Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.

Video k Marek 4:2-25