Matouš 27:32-66

A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. A sedíce, ostříhali ho tu. I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže. Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili: Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu. Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu. Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti. Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil. Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou. A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým. Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento. Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových. A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův. Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo. A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté, A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel. A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu. Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi, Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu. Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první. Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte. A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.