I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl. Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených. Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči. I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou. Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic? Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání? Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu. To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli. V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému. I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému. Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého. Nejposléze pak po všech umřela i žena. Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli. I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží. Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi. O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.