Lukáš 20:9-19

I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy. A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného. A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného. I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven. Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou. Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví. A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice? Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to. A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní. Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej. I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Lukáš 20:9-19