Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova. I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty. I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta. I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně? Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém. A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána. Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové. Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho, A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho. Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich. Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených. Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého. Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka: Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému, A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého, Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli, Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá, Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu, V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho. Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich, Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti, Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.