1 Korintským 12:14-27

Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí. Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla? Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění? Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl. Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo? Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo. A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou. A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají, Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu, Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové. Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.