Lukáš 22:7-19

Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka. Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky. Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“ Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte: ‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘ Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“ Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka. Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu. Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět. Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“ Když jim po modlitbě podával kalich s vínem, řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi. Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Lukáš 22:7-19