Lukáš 17:1-19

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vždycky se setkáte s někým, kdo svádí ke zlému, ale běda tomu, kdo to dělá. Pro takového by bylo lépe, kdyby mu uvázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby svedl ke zlému jednoho z těch nejposlednějších. Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu. A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“ Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“ On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ stalo by se to. A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval a děkoval mu za vyplněný úkol? Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘ “ Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje. U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“ Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“ Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni. Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha. Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan. Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních? Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“ A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Lukáš 17:1-19