Jan 2:12-22

Potom Ježíš se svou matkou, bratry a učedníky strávil několik dní v Kafarnaum. Blížily se židovské velikonoční svátky, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma. Na nádvoří Jeruzalémského chrámu našel směnárníky peněz, prodavače obětních býčků, ovcí a holubů. Upletl si z provázků důtky a z chrámového nádvoří prodavače i s dobytkem vyhnal. Směnárníkům zpřevracel stoly a rozházel peníze. „Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ volal za nimi. V té chvíli si učedníci vzpomněli na starozákonní proroctví: „Stravuje mne horlivost pro Boží dům.“ Židé se ho hněvivě ptali: „Jak si můžeš dovolit takto jednat? Máš-li pověření od Boha, dokaž je nějakým zázrakem!“ „Dobře,“ odpověděl Ježíš, „zbořte tento chrám, a já ho ve třech dnech znovu postavím.“ „Co je to za nesmysl?“ posmívali se mu Židé. „Vždyť chrám stavěli plných čtyřicet šest let, a ty bys ho chtěl vystavět ve třech dnech?“ Židé Ježíšova slova nepochopili. Nemluvil totiž o chrámu, ale o svém těle. I učedníci tomu porozuměli až po jeho zmrtvýchvstání.