Skutky 2:1-21

Padesát dní po Velikonocích začaly Letnice, svátek vděčnosti za úrodu. Kristovi následovníci se opět shromáždili. Náhle se ozval zvláštní zvuk, jako by celým domem zavanul silný vítr. Tu se jim objevil plápolající oheň, který se rozdělil a hořel nad každým z nich. A všichni byli naplněni Duchem svatým. Projevilo se to tím, že získali schopnost mluvit cizími jazyky, které předtím neovládali. V Jeruzalémě byli na svátky zbožní židé, kteří jinak žili mimo Palestinu v různých zemích a s různými národy. Ten zvláštní zvuk přilákal zástup těchto poutníků a oni teď naslouchali učedníkům. Přitom každý slyšel, že učedníci mluví jeho rodným jazykem. To je velice překvapilo a vzrušeně o tom hovořili: „Vždyť je známe, to jsou přece samí prostí Galilejci! A každý z nás je slyší ve svém rodném jazyce! Mluví o tom, že Bůh udělal něco velikého.“ Mezi posluchači byli Partové, Médové, Elamité, Mezopotámci, Judejci, lidé z Kapadokie, od Černého moře a z Malé Asie, z Frýgie, Pamfýlie, z Egypta, Libye, z Říma, Kréty i Arábie, rození židé i na židovskou víru obrácení pohané. Ptali se mezi sebou: „Co se to děje?“ Ale někteří se tomu smáli a říkali: „Vždyť jsou opilí!“ Tu vystoupilo dvanáct apoštolů do popředí a Petr promluvil k zástupu: „Židé a vy všichni, kteří jste právě v Jeruzalémě! Vysvětlím vám, co se zde děje, ale prosím vás o pozornost. Určitě nejsme opilí, jak se nám někteří posmívají. Vždyť je teprve devět hodin, doba ranních modliteb. Tady se však plní, co předpověděl prorok Jóel: ‚Bůh říká: V posledních dnech sešlu svého Ducha na lidi, vaši synové a dcery budou prorokovat, mladí budou mít vidění a staří významné sny. Moji služebníci a služebnice dostanou mého Ducha a stanou se proroky. Na obloze i na zemi se objeví zvláštní úkazy, krev, oheň a sloupy dýmu, slunce se zatmí a měsíc zrudne. To bude znamením, že Pán přichází soudit všechny lidi. Jenom ten, kdo ho uznává svým Pánem, bude zachráněn.‘