Žalmy 56:1-13

Pro předního zpěváka, na nápěv „Tiché holubice v dálavách“. Zlatý zpěv Davidův, když ho Filištíni zajali v Gatu. Smiluj se, Bože, lidé mě deptají, bojovníci na mě každý den útočí. Každý den deptají mě moji protivníci, tak mnozí proti mně pyšně bojují. Kdykoli bojím se, v tobě mám naději! V Bohu, jehož slovo chválím, v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi udělal smrtelník! Každý den má slova překrucují, přemýšlejí stále, jak mi uškodit. Číhají tajně, sledují mé kroky, po mém životě už se sápají. Copak uniknou se svou hanebností? Svým hněvem, Bože, smeť ty pohany! Ty vedeš v patrnosti každý můj útěk, mé slzy schovej do své lahvice – ty sám víš nejlépe, kolik jich je! Nazpátek stáhnou se moji nepřátelé, když k tobě zavolám – v ten den. Vím totiž jedno: Bůh se mnou je! V Bohu, jehož slovo chválím, v Hospodinu, jehož slovo chválím, v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi člověk učinil! Tobě jsem, Bože, složil sliby, tobě přinesu vděčné oběti.