Žalmy 147:1-20

Haleluja! Jak dobré je zpívat našemu Bohu žalm, jak je to rozkošné – chvála je líbezná! Hospodin Jeruzalém buduje, shromažďuje rozehnaný Izrael. Uzdravuje v srdci ztrápené a ovazuje jejich zranění. On sám určuje počet hvězd a jménem volá každou z nich. Náš Pán je veliký a nesmírně mocný, jeho moudrost nelze vypočíst! Hospodin podporuje ponížené, ničemy ale k zemi shazuje. Zpívejte Hospodinu s vděčností, našemu Bohu hrajte na citery! On halí nebe do oblak a zemi deštěm zalévá, aby tráva rostla na horách. On dává zvířatům dostatek potravy, i mladým krkavcům, když k němu volají. On neobdivuje sílu koní, ve svalech siláků nemá zalíbení. Hospodinu se líbí ti, kdo jej ctí, ti, kdo v jeho lásku doufají! Oslavuj Hospodina, Jeruzaléme, chval svého Boha, Sione! On zpevňuje závory tvých bran, žehná tvým dětem ve tvých zdech. Působí pokoj ve tvých končinách, z nejlepší pšenice sytí tě. Když na zem svůj rozkaz posílá, jeho slovo rychle šíří se. Sníh jako vlnu prostírá, jíním sype jako popelem. Své kroupy jak drobky rozhazuje, kdo obstojí, když přijde jeho mráz? Když pošle své slovo, všechno taje, potoky tečou, když větrem zafouká. Zjevil své slovo Jákobovi, své zákony a práva Izraeli dal. Žádnému národu to neučinil, a proto nepoznali jeho pravidla.