Blaze těm, kdo žijí bezúhonně,
těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem!
Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží,
těm, kdo jej celým srdcem hledají,
těm, kdo se bezpráví nedopouštějí,
neboť po jeho cestách kráčejí!
Ty jsi vydal svá pravidla,
aby se svědomitě plnila.
Kéž jsou mé cesty zpevněny,
abych dodržoval tvé zákony!
Budu-li dbát všech jeho příkazů,
zahanben nikdy nebudu.
Chválit tě budu se srdcem upřímným,
tvým spravedlivým soudům když se naučím.
Tvé zákony chci dodržet –
jen prosím neopouštěj mě!
Jak mladík svou stezku udrží v čistotě?
Tak, že tvým slovem řídí se!
Celým svým srdcem hledám tě,
od tvých příkazů zbloudit nenech mě!
V srdci si ukládám tvé výroky,
abych proti tobě nehřešil.
Požehnaný jsi, Hospodine,
svým zákonům prosím nauč mě!
Stále opakuji svými rty
vše, co jsi nařídil.
Raduji se z cesty tvých svědectví
jako z největšího bohatství.
O tvých pravidlech přemítám,
abych na tvoje stezky dbal.
Tvé zákony jsou mi rozkoší –
tvé slovo neztrácím z paměti!
Dopřej svému služebníku, abych žil,
tvé slovo abych naplnil!
Mé oči otevři, abych uviděl
úžasné věci ve tvém Zákoně.
Na zemi jsem jen cizincem,
své příkazy mi neskrývej!
Mou duši stále stravuje
touha po tvých pokynech.
Okřikuješ pyšné – jsou proklatí,
od tvých přikázání zbloudili!
Zbav mě zahanbení a potupy,
vždyť držím se tvých svědectví!
Vládcové zasedají a pomlouvají mě,
tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.
Tvá svědectví jsou mi rozkoší –
jsou to mí rádci nejbližší!
Má duše v prachu krčí se,
svým slovem prosím obživ mě!
Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel;
o svých zákonech pouč mě.
Dej mi rozumět cestě svých pravidel,
o tvých zázracích abych přemýšlel.
Má duše smutkem hroutí se,
svým slovem prosím zvedni mě!
Cestu proradnosti odvrať ode mne
a obdař mě svým Zákonem.
Zvolil jsem si cestu věrnosti,
tvé pokyny mám stále na mysli.
Tvých svědectví, Hospodine, držím se,
nedej, abych byl zahanben!
Poběžím cestou tvých příkazů –
do srdce dals mi svobodu!