Potom vstal, odešel odtud a přes krajinu za Jordánem přišel do judské země. Tam se k němu znovu sešly zástupy a on je podle svého zvyku opět učil.
Tehdy k němu přišli farizeové a pokoušeli ho otázkou: „Smí muž zapudit manželku?“
„Co vám přikázal Mojžíš?“ řekl jim na to.
„Mojžíš nám dovolil napsat rozlukový list a zapudit ji,“ odpověděli.
„To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš. „Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘. ‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo.‘ A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“
Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali. Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní. Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“
Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je okřikovali. Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království! Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“ Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.
Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“
„Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh. Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“
„Mistře,“ odpověděl, „to všechno jsem dodržoval odmalička.“
Ježíš se na něj zadíval, zamiloval si ho a řekl mu: „Schází ti jen jedno – jdi, prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ Ta slova ho ale zarmoutila, a tak smutně odešel. Měl totiž mnoho majetku.
Ježíš se ohlédl a řekl svým učedníkům: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!“ Učedníci byli z jeho slov ohromeni. Ježíš jim tedy zopakoval: „Synáčkové, jak těžké je vejít do Božího království! To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
V naprostém ohromení se jeden druhého ptali: „Kdo tedy může být spasen?“
Ježíš se na ně podíval a řekl: „U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. U Boha je možné všechno.“
„Podívej se,“ ozval se Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“
Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně a kvůli evangeliu a nepřijal by nyní v tomto čase stokrát tolik domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním a v nadcházejícím věku věčný život. Mnozí první pak budou poslední a poslední první.“
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
