Patnáctého roku vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judeu a Herodes byl tetrarchou Galileje, jeho bratr Filip tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lysaniáš tetrarchou Abilény, za velekněze Annáše a Kaifáše, dostal Jan, syn Zachariášův, na poušti Boží slovo. Procházel pak celým krajem kolem Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů, jak je to popsáno v knize výroků proroka Izaiáše:
„Hlas volajícího na poušti:
Připravte Pánovu cestu!
Napřimujte jeho stezky!
Každé údolí bude vyplněno
a každá hora a pahorek budou sníženy.
Křivé věci budou přímé,
hrbolaté cesty budou hladké
a veškeré lidstvo uvidí Boží spasení.“
Zástupům lidí, kteří se k němu hrnuli, aby se dali pokřtít, říkal: „Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před přicházejícím hněvem? Raději neste ovoce odpovídající vašemu pokání, než abyste říkali: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh může Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Ke kořeni stromů už dopadá sekera. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně!“
„Co máme dělat?“ ptaly se ho zástupy.
„Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou,“ odpověděl jim, „a kdo má jídlo, ať udělá totéž.“
Dokonce i výběrčí daní se přicházeli nechat pokřtít. „Mistře,“ ptali se ho, „co máme dělat?“
„Nevybírejte víc, než máte nařízeno,“ odpověděl jim.
„A co máme dělat my?“ ptali se vojáci.
„Nikoho nezastrašujte ani nevydírejte,“ odpověděl jim. „Spokojte se se svým žoldem.“
Lid byl plný očekávání a všichni si o Janovi v srdci říkali, jestli to snad není Mesiáš. Jan ale dal všem tuto odpověď: „Jistě, já vás křtím vodou, ale přichází někdo silnější než já. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Už drží v ruce lopatu, aby pročistil svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“ Takto i mnoha jinými slovy napomínal lid a ohlašoval radostnou zprávu.
Když ale káral tetrarchu Heroda za jeho sňatek s Herodiadou, manželkou jeho bratra, a za všechno zlo, které napáchal, Herodes k tomu všemu přidal ještě to, že Jana vsadil do vězení.
Zatímco se křtil všechen lid, byl pokřtěn i Ježíš. Když se modlil, otevřelo se nebe a Duch svatý na něj sestoupil v tělesné podobě jako holubice. Z nebe tehdy zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem našel zalíbení.“
Když Ježíš začínal své působení, bylo mu asi třicet let. Byl to (jak se myslelo) syn Josefa,
syna Elího, syna Matatova, syna Leviho, syna Melchiova, syna Janaje, syna Josefova, syna Matatiáše, syna Amosova, syna Nahuma, syna Chesliho, syna Nogaha, syna Machatova, syna Matatiáše, syna Šimeiho, syna Josecha, syna Jojadova, syna Jochanana, syna Réšy, syna Zerubábela, syna Šealtielova, syna Neriho, syna Melchiho, syna Idova, syna Kosamova, syna Elmadamova, syna Erova, syna Ješuy, syna Eliezerova, syna Jorimova, syna Matatova, syna Leviho, syna Šimeonova, syna Judy, syna Josefova, syna Jonamova, syna Eliakimova, syna Meleova, syna Menamova, syna Mataty, syna Nátanova, syna Davidova, syna Jišajova, syna Obédova, syna Boázova, syna Salmonova, syna Nachšonova, syna Aminadaba, syna Ramova, syna Checrona, syna Peresova, syna Judy, syna Jákobova, syna Izáka, syna Abrahamova, syna Teracha, syna Náchorova, syna Seruga, syna Reúova, syna Pelega, syna Hebera, syna Šelacha, syna Kainana, syna Arpakšada, syna Semova, syna Noemova, syna Lámechova, syna Matuzaléma, syna Enochova, syna Járeda, syna Mahalalelova, syna Kénanova, syna Enoše, syna Setova, syna Adamova, syna Božího.
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
