Lukáš 22:7-23

Tak přišel Den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit beránek. Ježíš poslal Petra a Jana se slovy: „Jděte nám připravit beránka k velikonoční večeři.“ „Kde ho máme připravit?“ zeptali se. Odpověděl: „Jen co vejdete do města, potká vás člověk nesoucí džbán vody. Až vejde do domu, jděte za ním. Tam řekněte hospodáři: ‚Mistr se ptá: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?‘ On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou k jídlu. Tam připravte večeři.“ Odešli tedy, nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili beránka. Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl. Tehdy jim řekl: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět. Říkám vám, že už ho neokusím, dokud nedojde naplnění v Božím království.“ Uchopil kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte jej a rozdělte se spolu. Říkám vám, že už neokusím plod vinné révy, dokud nepřijde Boží království.“ Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: „To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“ Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás. Pohleďte ale – ruka mého zrádce je na stole vedle mé. Syn člověka sice odchází, jak je určeno, ale běda tomu, kdo jej zrazuje.“ Začali se tedy dohadovat, kdo z nich že se to chystá udělat.