Když se rozhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladny. Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, a řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. Všichni totiž přispívali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla – celé své živobytí.“
Někteří si povídali, jak je chrám krásný – ty kameny, ty obětní dary! Ježíš na to řekl: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“
„Mistře, kdy to bude?“ zeptali se ho. „Jaké bude znamení času, kdy se to má stát?“
„Dávejte pozor, abyste se nenechali svést,“ odpověděl. „Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš!‘ a ‚Přišel čas!‘ Nechoďte za nimi. Až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. Musí se to dít, ale to ještě není konec.“
Tehdy jim řekl: „Národ povstane proti národu a království proti království. Budou veliká zemětřesení, na různých místech bude hlad a mor a přijdou hrůzy a veliká znamení z nebe.
Před tím vším ale vztáhnou ruce na vás a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. To bude vaše příležitost ke svědectví. Vezměte si k srdci, že si nemáte předem rozmýšlet, jak se hájit. Já sám vám dám výřečnost a moudrost, proti níž neodolá a neobstojí žádný z vašich protivníků. Budou vás zrazovat i vlastní rodiče a bratři, příbuzní i přátelé a některé z vás vydají na smrt. Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, ale ani vlásek z vaší hlavy se neztratí. Vydržte, a získáte život!“
„Až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem, vězte, že přišla jeho zkáza. Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor. Kdo jsou ve městě, ať z něj odejdou, a kdo jsou na venkově, ať nechodí do města. Nastanou totiž dny pomsty, kdy se naplní vše, co je psáno.