A proto ještě teď, praví Hospodin,
vraťte se ke mně celým srdcem svým,
s postem, pláčem a truchlením!
Roztrhněte svá srdce,
a ne pláště své,
k Hospodinu, svému Bohu, vraťte se;
je přece milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý, velmi laskavý
a který od zla upouští.
Kdo ví? Třeba se rozmyslí, pohnut lítostí,
a požehnání nám zanechá,
aby zas byly moučné oběti a úlitby
pro Hospodina, vašeho Boha.
Ať na Sionu troubí polnice,
vyhlaste půst,
všechny svolejte!
Shromážděte lid,
posvěťte shromáždění,
sezvěte starce,
shromážděte děti
i malé kojence.
Ženich ať vyjde z ložnice
a nevěsta ze svého pokoje.
Kněží, kteří Hospodinu sloužíte,
plačte mezi síní a oltářem!
Proste: „Ušetři, Hospodine, svůj lid,
nevydávej posměchu své dědictví,
ať nejsou pořekadlem pro pohany!
Proč se má říkat mezi národy:
‚Jejich Bůh? Co je s ním?‘“
Hospodin se pak rozhorlí pro svou zem
a nad svým lidem se slituje.
Hospodin svému lidu odpoví:
„Hle, posílám vám obilí,
víno a olej do sytosti!
Nevydám vás už nikdy víc
posměchu mezi pohany.
Severní vojsko od vás vyženu
daleko na vyprahlou pustinu –
jeho přední voj do Moře mrtvého,
zadní pak do Středozemního;
a vzejde z něho smrad a puch.“
Ano, on vykonal věci veliké,
neboj se, země, jásej a raduj se!
Hospodin vykonal věci veliké
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
