Joel 1:8-20

Kvílej jako panna pytlem oděná, když oplakává svého ženicha! Z Hospodinova domu zmizela moučná oběť i úlitba. Kněží Hospodinu sloužící se dali do truchlení. Zpustlo pole, vyschla země, zničeno obilí, víno pryč, olej dochází. Zoufejte, rolníci, kvílejte, vinaři, kvůli pšenici a ječmeni – zničena byla sklizeň na poli! Vinná réva uschla, zvadlo fíkoví, granátovníky i palmy s jabloněmi, všechny stromy v sadu uvadly – uvadlo samo lidské veselí. Oblečte se pytlem, kněží, truchlete! Sluhové oltáře, kvílejte! Pojďte, nocujte v pytlovině, kdo mému Bohu sloužíte! Domu vašeho Boha je upřena moučná oběť i úlitba. Vyhlaste půst, svolejte shromáždění, shromážděte stařešiny i všechny obyvatele země do domu Hospodina, svého Boha, a pojďte volat k Hospodinu! Ach, ten den! Hospodinův den blízko je, zhouba od Všemohoucího blíží se! Přímo před našima očima se pokrm vytratil; z domu našeho Boha zmizel jásot a veselí. Zrní se scvrklo pod hroudami, zpustly stodoly, sýpky jsou zbořeny, neboť zvadlo obilí. I dobytek už naříká! Stáda krav bloudí sem a tam, neboť se nemají kde pást; i stáda ovcí jsou hlady zmožená. Volám, Hospodine, k tobě! Širé pastviny spolkl oheň a lesy lehly popelem. Sténá k tobě i divá zvěř, protože vyschla voda v potoce; širé pastviny spolkl oheň!

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Joel 1:8-20