Jeremiáš 1:11-19

Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Co vidíš, Jeremiáši?“ „Vidím prut mandloně,“ odpověděl jsem. „Vidíš dobře,“ řekl mi Hospodin, „neboť já bdím nad svým slovem, abych je vykonal.“ Znovu jsem dostal slovo Hospodinovo: „Co vidíš?“ „Vidím vroucí kotel,“ odpověděl jsem, „jak se naklání od severu.“ „Od severu se valí neštěstí na všechny obyvatele země,“ řekl mi Hospodin. „Hle, svolávám všechny kmeny severních království, praví Hospodin. Přijdou a postaví své trůny proti branám Jeruzaléma; obklíčí dokola jeho hradby i všechna judská města. Odsoudím je za všechno jejich zlo, za to, že mě opustili, za to, že cizím bohům pálili kadidlo a dílu svých rukou se klaněli. Ty si však vyhrň rukávy! Vstaň a řekni jim, cokoli ti přikážu. Neděs se jich, nebo tě před nimi zděsím. Hle, dnes jsem tě učinil opevněným městem, železným sloupem a bronzovou hradbou proti celé judské zemi – proti jejím králům, jejím velmožům, jejím kněžím i jejímu lidu. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě – vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.“