Lid, který chodil v temnotách,
veliké světlo uvidí,
těm, kdo žili v zemi stínu smrti,
světlo zazáří.
Rozmnožil jsi tento národ,
jeho radost jsi rozhojnil,
a tak se radují před tebou,
jako se radují při sklizni,
jako se veselí vojáci,
když se dělí o kořist.
Rozlámeš jho, jež ho tížilo,
prut šlehající jeho rameno
i hůl jeho utiskovatele
jako při midiánské porážce.
Veškerá obuv válečná
i roucha krví zbrocená
budou určena k spálení,
budou pohlcena plameny.
Vždyť se nám narodilo dítě,
byl nám dán syn;
na jeho ramenou spočine vláda
a bude nazýván:
Podivuhodný rádce, Mocný Bůh,
Otec věčnosti, Kníže pokoje.
Jeho vláda stále poroste
a jeho pokoj bude bez konce.
Na Davidově trůnu usedne,
aby vládl jeho království,
aby je ustanovil a upevnil
právem a spravedlností
od toho dne až navěky.
Horlivost Hospodina zástupů
to způsobí!
Pán poslal slovo proti Jákobovi
a dopadlo na Izrael.
Dozví se o tom všechen lid,
Efraim i ti, kdo bydlí v Samaří,
ti, kteří ve své nadutosti
se zpupným srdcem říkají:
„Cihly byly zbořeny,
my však budeme stavět z kamení!
Plané fíkovníky byly skáceny,
my je však vyměníme za cedry!“
Hospodin proti nim vzbudil Recinovy protivníky,
jejich nepřátele poštval proti nim.
Zepředu Aramejci, zezadu Filištíni
plnými ústy Izrael hltali.
Tím vším ale jeho hněv stále nekončí,
jeho ruka se ještě chystá udeřit!
Lid se však nevrátil k tomu, kdo jej ranil,
Hospodina zástupů hledat nechtěli.