Kdo to přichází z Edomu,
z Bosry v rouchu rudě zbarveném?
Kdo to v hávu svého majestátu
kráčí vpřed v ohromné síle své?
Já, který spravedlnost vyhlašuji,
já, mocný k vítězství!
Proč jsou tvé šaty rudé krví
jak roucho toho, kdo šlape lis?
Já sám jsem šlapal vinnou káď
a nikdo z národů se ke mně nepřidal.
Ve svém hněvu jsem je pošlapal,
ve své prchlivosti rozdupal,
až mi jejich krev na šaty stříkala,
všechna má roucha jsou nasáklá.
V srdci jsem toužil po dni pomsty;
konečně přišlo mé léto odplaty.
Když jsem viděl, že není žádný pomocník,
zhrozil jsem se, že v nikom není opory.
Svou vlastní paží jsem proto spásu způsobil,
vlastní prchlivostí jsem se posílil.
Ve svém hněvu jsem šlapal národy,
svou prchlivostí jsem je opojil,
jejich krev jsem nechal crčet na zemi.
Hospodinovu lásku připomínat chci
a činy, za které chválu zaslouží –
za všechno, co pro nás Hospodin učinil,
za to, jak velmi byl k domu Izraele laskavý,
za veliké slitování, které jim projevil,
za jeho velikou lásku k nim.
Prohlásil: „Vždyť jsou můj lid,
moji synové, ti mě nezradí,“
a přinesl jim spasení.
Sám trpěl každým jejich trápením,
posílal svého anděla, aby je zachránil.
Ve své lásce a smilování je sám vykoupil,
zvedal a nosil je po všechny dávné dny.
Oni se ale bouřili
a jeho svatého Ducha trápili;
a proto se jim v nepřítele obrátil
a sám bojoval proti nim.
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
