Izaiáš 3:1-11

Nuže, pohleďte – Panovník, Hospodin zástupů, z Jeruzaléma a Judy odstraní zdroj i zásobu: všechny zásoby potravy i všechny zásoby vody, hrdinu i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce, velitele i váženého muže, rádce i mudrce, věštce i zaříkávače. Jako vůdce jim nechám chlapce, bude jim vládnout krutá sběř. Lidé budou vyhrožovat jeden druhému, bližní bude ubližovat svému bližnímu, mladí se vrhnou na staré a nicotní na ctihodné. Člověk tehdy popadne svého bratra, někoho z vlastní rodiny: „Buď naším vůdcem, máš přece plášť, udělej něco s těmi troskami.“ On ale v ten den bude přísahat: „Já přece nemám žádný lék! Nemám doma chleba ani plášť, nedělejte mě vůdcem nad lidem!“ Jeruzalém se hroutí, Juda se kácí! Postavili se Hospodinu slovy i skutky, jeho slávě vzepřeli se do očí. Výraz jejich tváře svědčí proti nim – svůj hřích jak Sodoma stavějí na odiv. Běda jim! Přivedli na sebe neštěstí. Řekněte spravedlivému: Bude dobře! Ovoce svých skutků užije. Běda však ničemovi: Bude zle! Odplatu za své dílo dostane.