Ozeáš 2:14-20

Zpustoším její vinice i fíkové sady, o kterých říká: „Tím mi zaplatili moji milenci,“ a proměním je v lesní houštiny, kde budou požírány divokými zvířaty. Potrestám ji za ty dny, ve kterých uctívá baaly kadidly a ozdobená náušnicemi a sponami chodí za svými milenci – na mě však vůbec nemyslí, praví Hospodin. Pak si ji ale znovu nakloním; povedu ji po poušti, kde k ní láskyplně promluvím. Její vinice jí tehdy navrátím, Rokle neštěstí se jí stane Bránou k naději, a tehdy mi odpoví jako zamlada, jako v den, kdy vyšla z Egypta. Toho dne, praví Hospodin, mi budeš říkat: „Manželi“ – Baalem mě nenazveš už nikdy víc. Jména baalů totiž z tvých úst odstraním, aby už nebyli svým jménem vzýváni. V ten den uzavřu smlouvu kvůli nim s divokou zvěří a s ptáky na nebi i s havětí, co leze po zemi; luk, meč a válku ze země vymýtím, všem dám odpočinout v bezpečí.