Židům 5:1-10

Každý velekněz bývá vybírán z lidí, aby jako jejich zástupce přinášel Bohu dary a oběti za jejich hříchy. Dovede být shovívavý k nevědomým a zbloudilým – vždyť i on sám podléhá slabosti, a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní. Tuto čest si nikdo nemůže přivlastnit, ale musí ho povolat Bůh tak jako Árona. Právě tak si ani Kristus nepřivlastnil slávu velekněze, ale dal mu ji Ten, který mu řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem ode dneška Otcem tvým.“ A jak říká zase jinde: „Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova.“ On za svého pozemského života přinášel s hlasitým křikem a slzami modlitby a prosby Tomu, který ho mohl uchránit před smrtí, a ve své úzkosti byl vyslyšen. Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti. Jakmile dosáhl cíle, stal se pro všechny, kdo jej poslouchají, původcem věčného spasení, když ho Bůh jmenoval veleknězem podle Melchisedechova řádu.

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Židům 5:1-10