Ezechiel 3:1-9

„Synu člověčí,“ řekl mi, „sněz, co máš před sebou. Sněz tento svitek. Potom jdi a mluv k domu Izraele.“ Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst. „Synu člověčí,“ řekl mi, „tímhle svitkem, který ti dávám, si nasyť žaludek, naplň si jím břicho.“ Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med. „Synu člověčí,“ řekl mi, „jdi teď k domu Izraele a vyřiď jim má slova. Nejsi přece poslán k lidu podivné řeči a těžkého jazyka, ale k domu Izraele – ne k velikým národům podivné řeči a těžkého jazyka, jejichž slovům bys nerozuměl. Kdybych tě totiž poslal k takovým, poslechli by tě. Dům Izraele tě ale nebude chtít poslouchat, protože nechtějí poslouchat mě. Celý dům Izraele je tvrdohlavý a zarputilý. Hle, způsobím, že budeš právě tak neústupný a tvrdý jako oni. Dávám ti tvář tvrdou jako diamant, tvrdší než křemen. Neboj se jich a jejich pohledů se nelekej – vždyť je to banda vzbouřenců.“