Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte: Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin! Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele:
‚V posledních dnech, praví Bůh,
vyliji svého Ducha na všechny lidi.
Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat,
vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny.
Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech
vyliji svého Ducha a budou prorokovat.
Ukážu zázraky na nebi a znamení na zemi,
krev a oheň a oblaka dýmu.
Slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev,
než přijde veliký a zjevný Hospodinův den.
Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno,
však bude zachráněn.‘
Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte. Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků. Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci. David o něm říká:
‚Hospodina vidím před sebou napořád,
je po mé pravici, nezakolísám.
Mé srdce je šťastné, můj jazyk zpívá,
také mé tělo v naději odpočívá.
Nenecháš v záhrobí duši mou,
svého svatého nevydáš rozkladu.
Cesty života jsi mi oznámil,
ve své přítomnosti mě sytíš radostí!‘