Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění Božího anděla, jak k němu jde a říká: „Kornelie!“
V úleku na něj vytřeštil oči a zeptal se: „Co je, Pane?“
Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a almužny vzbudily Boží pozornost. Hned pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr. Je hostem jistého Šimona koželuha, který má dům u moře.“
Když po těch slovech anděl odešel, Kornelius zavolal dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka, který patřil k jeho pobočníkům. Všechno jim vyložil a poslal je do Joppy.
Druhého dne, zatímco se cestou blížili k městu, Petr vystoupil na plochou střechu domu, aby se modlil. Okolo poledne dostal hlad a chtěl jíst. Než mu však připravili jídlo, upadl do vytržení. Uviděl otevřené nebe a něco jako velikou plachtu, jak se za čtyři cípy spouští na zem. V ní byla všemožná čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazi a ptáci. Vtom k němu zazněl hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
Petr odpověděl: „To ne, Pane! Nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.“
Ale hlas k němu promluvil znovu: „Co Bůh očistil, neměj za nečisté!“ Opakovalo se to třikrát, než byla plachta vytažena zpátky do nebe.
Zatímco si Petr marně lámal hlavu, co mělo to vidění znamenat, hle, muži poslaní Korneliem se doptali na Šimonův dům. Když dorazili ke dveřím, zavolali: „Je tu hostem Šimon zvaný Petr?“
Petr zatím přemýšlel o tom vidění. Duch mu řekl: „Hledají tě tři muži. Vstaň, sejdi dolů a bez váhání odejdi s nimi, protože jsem je poslal já sám.“
Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: „Já jsem ten, koho hledáte. Co vás přivádí?“
Odpověděli: „Setník Kornelius, spravedlivý a bohabojný muž, který má dobrou pověst u celého židovského národa, dostal od svatého anděla pokyn, že tě má pozvat k sobě domů, aby vyslechl tvá slova.“ Petr je tedy pozval dovnitř a pohostil.
Nazítří vstal a odešel s nimi, doprovázen některými bratry z Joppy. Druhého dne dorazili do Cesareje. Kornelius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. Když Petr chtěl vejít, Kornelius mu vyšel vstříc, padl mu k nohám a poklonil se. Petr ho ale zvedl se slovy: „Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk!“
V rozhovoru s ním vešel dovnitř. Když uviděl shromážděné množství lidí, řekl jim: „Sami víte, že pro Žida je nepřípustné, aby se stýkal s cizincem nebo ho navštěvoval. Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného, a tak jsem bez námitek přijal vaše pozvání a přišel jsem. Mohu se zeptat, proč jste mě pozvali?“
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
