2 Královská 10:1-36

Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehu proto do Samaří poslal listy jizreelským velmožům, stařešinům města a vychovatelům Achabových synů. Napsal jim: „Máte syny svého pána, máte vozy a koně, opevněné město a zbraně. Nuže, jakmile dostanete tento list, vyberte ze synů svého pána toho nejlepšího a nejschopnějšího, dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána!“ Oni ale dostali hrozný strach. Řekli si: „Když před ním neobstáli dva králové, jak obstojíme my?“ Správce paláce i správce města se stařešiny a vychovateli proto Jehuovi vzkázali: „Jsme tvoji služebníci! Uděláme, cokoli nám řekneš. Nikoho za krále nedosadíme. Uděláme, co budeš chtít.“ Napsal jim tedy druhý list: „Jestli jste se mnou a chcete mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte zítra touto dobou za mnou do Jizreelu.“ Oněch sedmdesát královských synů vyrůstalo u předních mužů města, kteří se o ně starali. Jakmile ten list dostali, vzali královské syny a všech sedmdesát jich povraždili. Jejich hlavy naskládali do košů, které pak odeslali do Jizreelu. K Jehuovi přišel posel a oznamoval: „Přinesli hlavy královských synů.“ „Složte je u brány na dvě hromady a nechte je tam do rána!“ odpověděl. Ráno pak vyšel ven, postavil se před lid a promluvil k nim: „Tak vy jste spravedliví. Ano, já jsem zosnoval spiknutí proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo ale povraždil všechny tyhle?! Proto vězte, že ani jediné slovo, které Hospodin vyřkl proti domu Achabovu, neselže. Hospodin vykonal, co řekl skrze svého služebníka Eliáše!“ Pak Jehu v Jizreelu pobil všechny pozůstalé z Achabova domu a také všechny jeho přední muže, přátele i kněze. Nikoho nenechal naživu. Poté se Jehu vypravil do Samaří. Když projížděl Bet-ekedem pastýřů, narazil tam na příbuzné judského krále Achaziáše. „Kdo jste?“ zeptal se. „Jsme Achaziášovi příbuzní. Jdeme pozdravit syny krále a syny královny matky.“ „Zajměte je živé!“ rozkázal Jehu. Zajali je tedy živé a všech dvaačtyřicet jich pak pobili u bet-ekedské nádrže. Nikoho neušetřil. Cestou odtud narazil na Jonadaba, syna Rechabova, který ho přicházel pozdravit. „Jsi mi oddaný tak jako já tobě?“ zeptal se ho. „Ano, jistěže ano,“ odvětil Jonadab. „Tak mi podej ruku,“ vyzval ho. Když mu Jonadab podal ruku, vytáhl ho k sobě na vůz a řekl: „Pojeď se mnou a sleduj mou horlivost pro Hospodina!“ A tak jeli spolu v jeho voze. Jakmile přijel do Samaří, pobil tam všechny Achabovy příbuzné, kteří ještě zbyli. Úplně je vyhladil, přesně jak Hospodin řekl skrze Eliáše. Pak Jehu shromáždil všechen lid a promluvil k nim: „Achab sloužil Baalovi málo. Jehu mu bude sloužit víc. Proto teď ke mně svolejte všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze. Nikdo ať nechybí, protože chci uspořádat velikou oběť Baalovi. Kdokoli bude chybět, nezůstane naživu!“ (Byla to ovšem Jehuova lest, aby mohl vyhubit Baalovy ctitele.) „Zasvěťte slavnost Baalovi,“ přikázal Jehu, a tak to rozhlásili. Jehu nechal obeslat celý Izrael, a tak přišli všichni Baalovi ctitelé. Nebyl jediný, který by nepřišel. Vešli do Baalova chrámu a naplnili ho od jednoho konce k druhému. „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům!“ přikázal Jehu správci rouch a ten jim rozdal roucha. Nakonec do Baalova chrámu přišel Jehu s Jonadabem, synem Rechabovým, a řekl Baalovým ctitelům: „Přesvědčte se, jestli mezi vámi nejsou nějací ctitelé Hospodina. Dohlédněte, aby tu byli jen ctitelé Baalovi.“ Poté přistoupili k obětním hodům a zápalným obětem. Jehu zatím venku rozestavěl osmdesát mužů a varoval je: „Za ty lidi mi ručíte. Kdo nechá jediného z nich uniknout, zaplatí za něj životem!“ Když byli hotovi s přípravou zápalné oběti, Jehu přikázal svým strážcům a pobočníkům: „Jděte a bijte je. Nikdo ať neunikne!“ Pobili je tedy ostřím meče a nechali je tam ležet. Strážci a pobočníci pronikli až do vnitřní svatyně Baalova chrámu. Pak z Baalova chrámu vynesli posvátný sloup a spálili ho. Strhli Baalův sloup, strhli Baalův chrám a zřídili tam veřejné záchody, které tam jsou dodnes. Tak Jehu vymýtil Baala z Izraele. Jehu se ale neodvrátil od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, totiž od těch zlatých telat v Bet-elu a Danu. Hospodin Jehuovi řekl: „Dobře jsi vykonal, co je v mých očích správné. Udělal jsi s Achabovým domem všechno, co jsem chtěl, a proto budou na izraelském trůnu sedět čtyři tví potomci.“ Jehu se ale nesnažil dodržovat Zákon Hospodina, Boha Izraele, celým svým srdcem a neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, který svedl celý Izrael. Hospodin v té době začal Izrael ořezávat. Chazael na ně zaútočil po celé hranici východně od Jordánu. Zabral celou zemi Gileád, totiž území Gáda, Rubena a Manasese od Aroeru na potoce Arnon přes Gileád až k Bášanu. Ostatní Jehuovy skutky – co všechno vykonal, a jak byl udatný – o tom všem se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. Jehu pak ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě se stal králem jeho syn Joachaz. Jehu kraloval v Samaří nad Izraelem celkem dvacet osm let.