2 Korintským 6:1-13

Jako jeho spolupracovníci vás však také vyzýváme, abyste nepromarnili milost, kterou vám Bůh dává. Říká přece: „V čas milosti jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.“ Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď! Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout. Naopak, ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: ve veliké vytrvalosti, v souženích, nedostatcích a úzkostech, v ranách, vězeních a zmatcích, ve vyčerpáních, bděních a hladověních, v čistotě, porozumění, trpělivosti a laskavosti, v Duchu svatém, v upřímné lásce, ve slově pravdy a v Boží moci, s výzbrojí spravedlnosti napravo i nalevo, se slávou i pohanou, se špatnou i dobrou pověstí, jako bludaři, a přitom pravdomluvní, jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, smrti však unikající, jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak mnohé obohacující, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící. Mluvíme k vám otevřeně, drazí Korintští, naše srdce je dokořán! Nebyli jste námi nijak utlačováni – jste to vy, kdo potlačuje své city k nám. Řeknu vám to jako vlastním dětem: Na oplátku se teď otevřete vy.