2 Letopisů 29:1-11

Ezechiáš se stal králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Abija, dcera Zachariášova. Dělal, co je v Hospodinových očích správné, přesně jako kdysi jeho otec David. Už v prvním měsíci prvního roku své vlády otevřel dveře Hospodinova chrámu a opravil je. Přivedl kněze a levity, shromáždil je na východním prostranství a řekl jim: „Slyšte mě, levité! Posvěťte se a posvěťte chrám Hospodina, Boha svých otců. Vyneste ze svatyně všechno nečisté! Naši otcové zradili Hospodina, našeho Boha, a páchali, co je v jeho očích zlé. Opustili ho, odvrátili svou tvář od Hospodinova příbytku a obrátili se k němu zády. Potom zavřeli dveře předsíně, pozhášeli lampy a už nezažehli kadidlo a nepřinesli zápalnou oběť ve svatyni Boha Izraele. Proto na Judu a Jeruzalém dolehl Hospodinův hněv a učinil je odstrašujícím příkladem pro výstrahu a výsměch, jak to sami na vlastní oči vidíte. Hle, proto naši otcové padli mečem a naši synové, dcery a ženy jsou v zajetí. Teď jsem ale rozhodnut uzavřít s Hospodinem, Bohem Izraele, smlouvu, aby od nás odvrátil svůj planoucí hněv. Synové moji, neberte to teď na lehkou váhu. Hospodin vás přece vyvolil, abyste stáli před ním a sloužili mu, abyste mu jakožto jeho služebníci pálili kadidlo.“