Chlapec Samuel sloužil pod Elího dohledem Hospodinu. V oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté.
Elí měl v té době už tak slabý zrak, že neviděl. Jednou v noci spal na svém obvyklém místě. Boží lampa ještě nezhasla. Samuel spal v Hospodinově svatostánku, kde byla Boží truhla. Vtom na Samuele zavolal Hospodin.
„Tady jsem,“ odpověděl Samuel a rozběhl se za Elím. „Tady jsem,“ řekl mu. „Volal jsi mě.“
Elí však odvětil: „Nevolal jsem tě. Jdi zase spát.“ A tak si šel lehnout.
Vtom na něj Hospodin znovu zavolal: „Samueli!“ Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu.
„Nevolal jsem tě, synu,“ odpověděl Elí. „Jdi zase spát.“
Samuel totiž ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno.
Hospodin ale Samuele zavolal znovu, potřetí. Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu.
Tehdy Elí pochopil, že chlapce volá Hospodin. Proto Samuelovi řekl: „Jdi spát, a když tě zavolá, řekni: ‚Mluv, Hospodine; tvůj služebník poslouchá.‘“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo.
Vtom přišel Hospodin, stanul tam a zavolal tak jako předtím: „Samueli! Samueli!“
„Mluv,“ odpověděl Samuel, „tvůj služebník poslouchá.“
Tehdy Hospodin Samuelovi řekl: „Hle, chystám se v Izraeli udělat věc, která nikomu, kdo o ní uslyší, nepřestane znít v uších. Toho dne uvedu na Elího všechno, co jsem vyslovil proti jeho domu, od začátku až do konce. Oznámil jsem mu, že jeho dům navěky odsoudím kvůli provinění, o kterém věděl: Jeho synové se rouhali a on jim v tom nezabránil. Proto o Elího domě přísahám: Vina Elího domu nebude nikdy přikryta žádnou obětí ani darem!“