Luk 9

Zezú pé njuku nzáʼapéna a mɛ̌ri̧ bôo a sére

(Mat 10:5-15; Mrk 6:7-13)

1Zezú mára̧ gunbɛʼɛri bôo a sére, a hí̧ kuriri kpɔ́ŋa rá̧ ŋgɛ́rɛ ní têm ɓékéri, rá̧ kpɔ́ŋa ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧. 2Dáy a pé kuriri ɓá kú sé tɔ́ʼɔɓay a káwa mbây a Pû a Gáŋvbôn, a kú ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧. 3Ké sa ɓáy ɓá: «Í ŋgbá hɛ̧ há̧na serú yá, njuku a há̧na, ké zi ná ŋgbá kâ̧w, a ké zi ná mbí ŋguu, a ŋgbá lâʼa, a ŋgbá lari, a ri gári sére kɔ̧ tûl mbɛ̧́nɛ́. 4Gel too ka í ká̧y, a kú nyá wǎyri ná vûn, í kaw ɔ vûnké, ka̧ sêe ka i e kála. 5Gel too ka í ka̧, ka njukuri zi nyá wǎyri yáy, í kála a gelké, ka í haŋ sôm a siri a bɔʼɔ wǎyri, ɓay a tɔ́ʼɔ hí̧ kuriri ɓá kú mí zi fere káwa a kuriri yáy, hɛ́rɛ a Gáŋvbôn e ɗére kɔ̧ tûl a kuriri.» 6Gunbɛʼɛri sé, a há̧ra̧ pû ka pû, a tɔ́ʼɔ Bélaɓay a Gáŋvbôn hí̧ njukuri, a ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧ lá gélri too.

Law lúna a Herod

(Mat 14:1-12; Mrk 6:14-29)

7Dáy, Herod, ka kaw ɓá mbây ka tísiri a Galilê, láɓay a hɛ̧ri̧ ka táy, a kaw yér. Ɓayhí̧lé njuku a há̧narí̧ kaw sanáké ɓá: «Ɓá Zâŋ Batís, pé toma ka hûl.» 8A njuku a fékéri, kaw sa ɓá: «Ɓá Eli pé regí.» A njuku a fékéri ɓáy, kaw sa ɓá: «Ɓá njuku mbêw a bazeŋ a porofɛ́tri, pé toma ka hûl.» 9Dáy Herod sa: «A Zâŋ lé, mi hí̧nzáʼa, kú kúŋ tûlé dá. A njuku a ǎ̧y, ɓá njuku a sí̧ ɓáy rá̧ mi lá mára̧ ɓayri ɓórí ɓórí sé tûlé lé?» Dáy a ɛ́ ŋgboro kó Zezú.

Zezú ɓá lâʼa sɔ̧́ njukuri ndé kumrá̧ké ndíɓí

(Mat 14:13-21; Mrk 6:30-44; Zâŋ 6:1-14)

10Apotere a Zezúri regí, a gí saɓay a hɛ̧ri̧ too a kú niŋ, hí̧ nɛ́. Dáy ké ɗa kuriri, kú fa̧ há̧narí̧ tɛ̧́ ɓil a njukuri a kála sé ŋgboro a Bɛtsayida. 11Nǎŋnɔ́, njukuri láɓayké, a mbí ŋgboro tɔ́ŋ kuriri. Zezú gí nyá kuriri, a tɔ́ʼɔɓay a Pû Mbây a Gáŋvbôn hí̧ kuriri. Njukuri too ka gí ka záŋmáy, ka a zi ɓá ké ŋgɛ́rɛ kuriri, ké ŋgɛ́rɛ kuriri. 12Gelka sêe kaw ríŋa dáy, gunbɛʼɛri bôo a sére gí gbɛ́ŋɛ́ a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Ná e a ɓil kaw, mɔ́ sa hí̧ njukuri ɓá kú kála sé ɓil pû rá̧ nzáʼa wâʼari ɓay a kú ɛ́ hɛ̧lâʼa rá̧ gel nâmri̧.» 13Dáy Zezú sa hí̧ kuriri: «Í hí̧ kuriri wǎyri ka mûn a wǎyri lâʼa sɔ̧́na.» Kú resa hí̧ nɛ́ ɓá: «Rú erú ka biré ndíɓí rá̧ nzwîy sére yáŋ. Mɔ zi ɓá ná sé zé lâʼa, a hí̧ njuku nɛ́rí̧ too lé?» 14Kú sa nǎŋnɔ́, ɓayhí̧lé bon a njukuri too, ka e a golóy, ndé kumrá̧ké ndíɓí. Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Kú sa hí̧ njukuri kú kaw siri ka bonké, bondíɓí, bondíɓí.» 15Dáy, gunbɛʼɛri many nyá, a ɓá njukuri too kaw siri. 16Zezú mbí biré ndíɓí rá̧ nzwîy sére ráy, a gbaŋ nûn nɛ́ sé nûnalê, a zi awá hí̧ Gáŋvbôn, a haw ka ɓá hí̧ gunbɛʼɛri, ɓá kú wal hí̧ njukuri. 17Njukuri too lâʼa, ɓil a kuriri mbá. Kú fa̧ gázínáké mbá tol bôo a sére.

Píyɛ́r sa Zezú ɓá Gáŋmbây

(Mat 16:13-19; Mrk 8:27-29)

18Sêe a há̧na, Zezú kuu gunbɛʼɛri sé falgel ɓay a sé gɔ́ŋ Gáŋvbôn, dáy ké vbí kuriri a sa: «Njukuri kaw sa ɓá, mi ɓá gé lé?» 19Gunbɛʼɛri zi nzɛ́ʼɛ a sa: «Njuku a há̧narí̧ kaw sa ɓá, mɔ ɓá Zâŋ Batís, njuku a fékéri kaw sa ɓá, mɔ ɓá Eli, a njuku fékéri ɓáy sa: mɔ́ ɓá porofɛ́t a há̧na pé toma ka hûl.» 20Dáy «Zezú revbí kuriri a sa, a wǎyri, i sa ɓá mǐ, mi ɓá gé lé?» Dáy Píyɛ́r rerú a sa: «Mɔ̌, mɔ́ ɓá Kiris, njuku ka Gáŋvbôn pé gí pɛ̧́ njukuri.»

Zezú saɓay a hûl rá̧ toma a mɛ̌

(Mat 16:20-28; Mrk 8:30–9:1)

21Dáy Zezú vbara kuriri ɓá kú saɓayké hí̧ njuku a há̧na nyá. 22Falké, Zezú resa ɓáy hí̧ kuriri ɓá: «Belɓá Gun a njuku ké tɔ́ʼɔsêe ɓá ŋgɛ̧́náké. Gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧, rá̧ gáŋnjuku pûri, rá̧ njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧ e sáŋ nɛ́, kú e í nɛ́, dáy nâm sáy a falké lé, ké e toma a hûl.» 23Ké sa hí̧ kuriri too ɓá: «Njuku mí zi ɓay a tɔ́ŋ mí lé, ké pɔŋ kɛrɛ ɓay sé tûlé, ké hol dii vbatay a mɛ̌ sêe too, a ké tɔ́ŋ mí. 24Ɓayhí̧lé, njuku ka zi ɓay pɛ̧́ ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, e ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, a njuku ka ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌, ɓay a mǐ, e rezíŋ ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌. 25Dáy njuku mí ziŋ hɛ̧zíŋa a tísiri nɛ́ too rá̧ a mí ɓɔ́l ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌y, nɛ́rɛ̧́ké ɓá hí̧ lé? 26Njuku, mi niŋ sɔ̧rɔ̧ kaw ɓá njuku a mǐ, rá̧ sɔ̧rɔ̧ tɔ́ʼɔɓay a mǐ, Gun a njuku pí, e niŋ sɔ̧rɔ̧ a mɛ̌ kɔ́, ka sêe a ké e gína a ɓil hɔ̧́na a mɛ̌, rá̧ ɓil hɔ̧́na a Gáŋvbôn rá̧ hɔ̧́na aŋnzeri. 27Katína, mi kaw sa hí̧ wǎyri: Njuku a fékéri ka e a gelé a ŋgɛŋnɛ́y, tí hú too táŋ kó káwa Mbây a Gáŋvbôn nyá.»

Zezú fere mûn nɛ́ a mbɛl a gunbɛʼɛri

(Mat 17:1-8; Mrk 9:2-8)

28Nâm a zíndɔ̂ʼɔséreké a fal saɓay nɔ́, Zezú ɗa Píyɛ́r, Zâŋ rá̧ Ják sé tûl kon a há̧na, ɓay sé gɔ́ŋ Gáŋvbôn. 29Gelka kú gé ka̧, a ké kaw gɔ́ŋ Gáŋvbôn, ɓil nûn nɛ́ fere, gári a mɛ̌ táŋ a fe. 30Dáy, kú kó njukuri sére tɛ̧́: Mɔyíze kuu Eli, a kaw fɔ́ŋ sa̧a kuu Zezú, 31Kú tɛ̧́ a ɓil hɔ̧́na a nûnalê, a kaw saɓay kuu Zezú, ɓay a hûl ka e ziŋ nɛ́ a Zerúzalɛ̂m. 32Píyɛ́r rá̧ njuku séna a mɛ̌ri̧, gé kɔ̧ nâm too, dáy gelka kú toʼoro ka a uruy, kú kó hɔ̧́na a Zezú, rá̧ njukuri sére ka ew kuu mɛ̌. 33Ka njuku nɔ́rí̧ kaw kálay, Píyɛ́r sa hí̧ Zezú ɓá: «Gáŋnjuku, bel mambá ɓá ná kaw gelé. Mɔ̌ mí ziy, rú e zá gun gbáʼari sáy: Mbêw ɓála a mɔ̌, mbêw ɓá a Mɔyíze rá̧ mbêw ɓá a Eli.» Píyɛ́r zi tu ɓay hí̧ ké kaw sanáké nyá. 34Ké kaw saɓay ɓáy lé, mbúsany ɗere gí guku kuriri. Wɔ́w ŋgbá kuriri, a kú kó mbúsany gí guku kuriri. 35Dáy, kú lá kɔ́ŋ a njuku tɛ̧́ a ɓil mbúsany a sa: «Njuku nɛ́, ɓá Gun a mǐ ka mi ten nɛ́y, í lá nzɛ́ʼɛ!» 36Fal ɓay nɔ́ lé, kú kó ɓá Zezú hɛʼɛ ka ew. Gunbɛʼɛri kó hɛ̧ ka táy, a kaw ták, a zi saɓayké a ɓil nâmké nɔ́ hí̧ njuku a há̧na mbêw yá.

Zezú ŋgɛ́rɛ gun a há̧na ka e ka têm ɓéké

(Mat 17:14-18; Mrk 9:14-27)

37Nâm mbêw a falké, Zezú kuu gunbɛʼɛri sáy ɗere ka tûl kon ráy gí lé, njukuri gí ɓá ŋgɛ̧́náké gí ziŋ Zezú. 38Njuku a há̧na a ɓil a njukuri vbá̧nzáʼa a sa: «Gáŋnjuku, mi vú hí̧ mɔ́, mɔ́ ɓá ɛ̧rɛ̧ gel a mɔ̌ gí tûl a gun a mǐ, gun mbêw a mǐ! 39Têm ɓéké ŋgbá nɛ́ a kaw niŋ nɛ́ lé, ké vbá̧nzáʼa, ké víw nɛ́ ka ŋgɛ́rɛ, sâ̧m furu ka nzɛ́ʼɛ, ké pál nɛ́ ka pɔŋ nɛ́ ga yá. 40Dáy, mi vú hí̧ gunbɔʼɔri ɓá kú ní têm ɓékéké lé, ŋgɛ́rɛ kuriri zi marú̧ nyá» 41Gelka Zezú lá nǎŋnɔ́, ké sa ɓá gbénáké ɓá: «Wǎyri ɓéké njukuri táŋ láɓulaw! Nâm daw a̧ní ɓáy zi, ɓay a mí kaw kuu wǎyri lé? Nâm daw a̧ní, zi ɓay a mí ikilaw sé tûl péna niŋa a wǎyri lé?» Falké Zezú sa: «Mɔ ɓá gun a mɔ̌ gí.» 42Gelka, bâa a gun, kaw gí kuu gun, têm ɓéké mbí nɛ́ vbú siri ka vɔŋ nɛ́, ké nyí nyína ka ŋgɛ́rɛ. Dáy Zezú pom têm ɓéké ráy lé, gun gí ziŋ ŋgɛ́rɛ. Zezú ŋgbá ndɔ̂ʼɛ, a ɓá nɛ́ hí̧ bâa a mɛ̌. 43Njukuri ka e a gelké, kó kpɔ́ŋa a Gáŋvbôn a kaw yér sé tûlké.

Zezú sa ɓay a hûl a mɛ̌ ɓáy

A njukuri too pa̧n kaw yér sé tûl hɛ̧ri̧ ka Zezú niŋ. Zezú sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: 44«Í ŋgbá ɓay nɛ́ ɓá táŋáké, ka mi e sa hí̧ wǎyri nɛ́y: Kú e zé Gun a njuku hí̧ njukuri.» 45Dáy, gunbɛʼɛri zi lá ɓil ɓayké yá, ɓayhí̧lé hɛ̧ há̧na de hɛ̧túna a kuriri, ɓay a kú zi ná lá ɓilké. Njuku a há̧na mbêw a bazeŋ a kuriri, zi vbí Zezú a̧hí̧, ké zi ɓay a sanáké yá, ɓayhí̧lé kú erú ka wɔ́w vbí nɛ́ ɓay sé tûlké.

A gé ɓá gáŋnjuku lé?

(Mat 17:22-23; Mrk 9:30-32)

46Manyɓay a há̧na tɛ̧́ a bazeŋ a gunbɔʼɔ a Zezúri ɓá, a gé a bazeŋ a kuriri ɓá gáŋnjuku lé? 47Zezú tu kɛrɛ a kuriri, dáy a mbí gun a lélé gí ew gbɛ́ŋɛ́, 48Dáy a sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: «Njuku, ka nyá gun a lélé ɓá báŋa gun nɛ́, ɓá mǐ ka mûn ní pé ké nyá, a njuku ka nyá mí, ké nyá njuku ka pé mí gíy kɔ́. Ɓayhí̧lé njuku ka niŋ mûn nɛ́ ɓá báŋa gun a lélé a bazeŋ a wǎyri, mɛ̌ pé kaw ɓá gáŋnjuku.»

Njuku ka fɔny wǎyri yáy ɓá njuku a wǎyri

(Mrk 9:38-40)

49Dáy, Zâŋ mbí ɓay a sa hí̧ Zezú: «Gáŋnjuku, rú kó njuku a há̧na, kaw ní têm ɓéké ka rɛŋɔ́, dáy rú de nɛ́ ŋgboroké, ɓayhí̧lé ké zi tɔ́ŋ nárí̧y nyá.» 50Dáy Zezú sa hí̧ nɛ́: «Í de nɛ́ nyá, ɓayhí̧lé, njuku ka zi tí ɓá njuku ŋgá̧na a manárí̧ nyáy, ɓá njuku a manárí̧.»

Zezú a samarí

51Gelka nâm ka ɓay a kú lú Zezú ka tísiri sé nûnalê, zi ɗɛ́ŋ ɓay a ké ká̧y, Zezú ŋgá̧nzáʼa ɓá ké e sé Zerúzalɛ̂m. 52Nǎŋnɔ́, ké tí pé apotere a mɛ̌ri̧ ɗambɛl, ɓá kú sé mɔny gel zoko nɛ́ a ɓil pû a há̧na a kú ɗí ɓá Samarí.#9:52 Njuku samarí rá̧ njuku Zerúzalɛ̂m zi láhá̧narí̧ nyá ka zi mára̧ káwa kuriri mbêw yá. 53Dáy, njuku pûkéri lá ɓá Zezú e gí tá sé Zerúzalɛ̂m, nǎŋnɔ́ a de kuriri gel. 54Dáy, Ják rá̧ Zâŋ láɓayké, a vbí Zezú ɓá: «Gáŋmbây, mɔ zi ɓá ná ɗí hɔrɛ, ké ɗere ka nûnalê gí nduku njuku nɔ́rí̧ too lé?» 55Zezú kí, a ɛ̧rɛ̧ kuriri a nzáʼa ka̧ kuriri, a sa [I zi tu têm ka kaw saɓay hí̧ wǎyri yá! 56Ɓayhí̧lé, Gun a njuku zi gí, ɓay a gí ɓá njukuri ɓɔ́l yá, ké gí ɓay a ké pɛ̧́ njukuri]. Dáy, a kú tá kála sé pû a féké.

Njukuri ka zi ɓay tɔ́ŋ Zezú

(Mat 8:19-22)

57Kú e ka ŋgboro ɓáy, dáy njuku a há̧na gí sa hí̧ Zezú ɓá: «Mi e tɔ́ŋ mɔ́ lágel too, ka mɔ e sénay.» 58Dáy Zezú resa hí̧ nɛ́ ɓá: «Gáʼanri̧ erú ka lɔ̂ʼɔ nâm a kuriri, ndoyri erú ka vûn a kuriri, dáy Gun a njuku, zi tí ka gel ɓá tûlé ka̧nrú̧ nyá.» 59A ké sa hí̧ njuku a féké ɓá: Mɔ́ tɔ́ŋ mí: Lé njukuké sa: «Gáŋmbây, mi vú hí̧ mɔ́, mɔ́ pɔŋ ŋgboro hí̧ mí, a mí sé goro bâa a mǐ rá̧.» 60Zezú resa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ tɔ́ŋ mí, a mɔ pɔŋ hûlri kú goro há̧narí̧! Mɔ̌, mɔ́ sé tɔ́ʼɔɓay a káwa Mbây a Gáŋvbôn.» 61Njuku a féké ɓáy resa hí̧ Zezú ɓá: «Mi e tɔ́ŋ mɔ́, Gáŋmbây, dáy mɔ́ hí̧ mí ŋgboro a mí sé vbara njuku a mǐri̧ rá̧.» 62Dáy Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Njuku ka ŋgbá kpâ̧a nday kaw pápay, ka a kí ɛ̧rɛ̧ gel sé fal, zi ma ɓay a niŋ hɛ̧ ka kó káwa Mbây a Gáŋvbôn nyá.»

Currently Selected:

Luk 9: pnz

Highlight

Copy