Luk 7

Zezú ŋgɛ́rɛ njukupéna a gáŋnjuku ŋgawbére a Rɔm a há̧na

(Mat 8:5-13)

1Fal ka Zezú ɔrɔ saɓay hí̧ njukuri dáy, ké kála sé ɓil pû Kapɛrnahûm. 2Gáŋnjuku a há̧na ka kaw tûl a ŋgawbére a Rɔmɛri̧ ísɔ́t, erú a ɓil pûké nɔ́. Ké erú ka njukupéna a mɛ̌, a ké zi mambáy, ná záŋmá a zi ɗɛ́ŋ ɓay a hûl. 3Gelka, gáŋnjuku a ŋgawbéreké lá kú saɓay a Zezú, ké pé gáŋnjuku a Juyíf a há̧narí̧, ɓá kú sé vú hí̧ Zezú ɓá: «Ké gí pɛ̧́ njukupéna a mɛ̌ hí̧ nɛ́!» 4Dáy, kú sé a gé ka̧ gel a Zezú, a lé mbɛlɛ́ a vú hí̧ nɛ́ a sa: «Njuku ka pé rú gí, ma ɓá mɔ́ lá vúna a mɛ̌! 5Ɓayhí̧lé, ké zi njuku a manárí̧ mambá, a mbó vûn mára̧ hí̧ rú» 6Gelka, Zezú láɓay ráy, ké uru a sé kuu kuriri. Ka kú zi dɛ́ŋ ɓay a ri ɓil hɛlɛ a gáŋnjuku a ŋgawbéreké, kú gé ziŋ njuku a fékéri, ka gáŋnjuku a ŋgawbére pé kuriri, ɓá kú gí sa hí̧ Zezú ɓá: «Gáŋmbây, mɔ́ dɔʼɔlɔ mûn nɛ́ nyá, ɓayhí̧lé mí zi ma ɓay a mɔ́ gí rí ɓil hɛlɛ a mǐ nyá. 7Ɓaykénɔ́ pé niŋ rá̧, pé mi zi gé goló ka mûn ní nyá. Dáy, mɔ́ saɓay mbêw, lé njukupéna a mǐ e ziŋ ŋgɛ́rɛ. 8Ɓayhí̧lé, mǐ, mi erú ka gáŋnjuku ka kaw tûl ní ka mi kaw lá kuriri, mi erú ka ŋgawbéreri a bɔʼɔ ní, ka kaw lá nzáʼa ní. Mi sa hí̧ njuku mbêw: “Mɔ́ sé! Lé ké sé.” Mi sa hí̧ njuku a féké ɓá: “Mɔ́ gí! Lé ké gí!” Rá̧ a sa hí̧ njukupéna a mǐ: “Mɔ́ niŋ hɛ̧ nɛ́! Lé ké niŋ!” » 9Gelka Zezú láɓay nɔ́, ké zibɔʼɔ ɓay a gáŋnjuku a ŋgawbére, a kí, a sa hí̧ njukuri ka tɔ́ŋ nɛ́y: «Mi sa hí̧ wǎyri, a ɓil a njuku a Izirayɛ́lri too, mi zi kó njuku ka e a mára̧ láɓulaw ɓá báŋa a njuku nɛ́ nyá.» 10Njukuri ka gáŋnjuku a ŋgawbére pé kuriri, rekála a sé ziŋ njukupéna a gáŋnjuku a ŋgawbére, ziŋ ŋgɛ́rɛ dá.

Zezú toma gun a wûnysêe a há̧na

11A fal hɛ̧ nɔ́rí̧, Zezú mbí ŋgboro ɓay a sé ɓil pû a há̧na, a kú ɗí ɓá Nayîn. Mɛ̌ kuu gunbɛʼɛri, rá̧ njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké a sé kuu mɛ̌. 12Kú sé a gé zi ɗɛ́ŋ ka pû dá, lé kú kó, kú mbí hûl a gun wɔ̧rɔ̧́njuku a há̧na, ɓay serú tûlpâl, gunké nɔ́ ɓá gun a wûnysêe a há̧na, mâa a mɛ̌ mbuŋ nɛ́ hɛʼɛ. Njuku pûkéri ɓá ŋgɛ̧́náké, tɔ́ŋ wûnysêeké. 13Gelka Gáŋmbây gé ka̧, ké gé kó nɛ́ sehaŋ, a sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ pɔŋ vúna!» 14Dáy, ké ta̧m a gé ɗa sandúku hûl, njukuri ka mbí hûl, gé ew, dáy Zezú sa: «Kaban njuku, mi sa, mɔ́ uru!» 15Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, ké uru a kaw sâa, a tí saɓay, dáy Zezú ŋgbá ndɔ̂ʼɛ a ɓá nɛ́ hí̧ mâa a mɛ̌. 16Njukuri too, ka e a gelké, wɔ́w ŋgbá kuriri, dáy kú ɗél Gáŋvbôn a sa: «Gáŋ porofɛ́t tɛ̧́ gí bazeŋ a manárí̧! Nǎŋnɔ́ Gáŋvbôn gí hí̧ndɔ̂ʼɔ hí̧ njuku a mɛ̌ri̧!» 17Ka tísiri a Judé rá̧ pû a gbaŋkéri too, kú saɓay a hɛ̧ ka Zezú niŋ magél too.

Njuku nzáʼapéna a Zâŋ Batísri

(Mat 11:2-19)

18Gunbɔʼɔ a Zâŋ Batísri kɔ́, láɓay a hɛ̧ ka Zezú niŋ, a gí sa hí̧ Zâŋ. Dáy Zâŋ ɗí njuku sére a bazeŋ a kuriri, 19a pé kuriri, ɓá kú sé vbí Zezú ɓá: «Mɔ ɓá Kiris, ka e gína, malé, rú zoko njuku a féké lé?» 20Kú gí ka̧ gél a Zezú, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Zâŋ Batís pé rú gí goló ɓay a rú gí vbí mɔ́ ɓá: Mɔ ɓá Kiris ka rú kaw zoko nɛ́, malé rú zoko njuku a féké lé?» 21Gelka kú gé ká̧y, kú gé ziŋ Zezú kaw ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧ ɓá ŋgɛ̧́náké, njuku kpɛrɛri ɓórí ɓórí, rá̧ njukuri ka têm ɓéké kaw dɔʼɔlɔ kuriri, ka ŋgburu nûn a râ̧wri̧. 22Falké, ké zi a sa hí̧ kuriri ɓá: «Í sé sa hí̧ Zâŋ, hɛ̧ ka i kó, rá̧ hɛ̧ ka i láy. A í sa hí̧ nɛ́ ɓá: râ̧wri̧ kó gel, njuku bɔʼɔ belyári séséna ɓá béláké, njuku ndɛ́ɓɛri ziŋ ŋgɛ́rɛ, njuku súkú tí yári, láɓay, hûlri toma, kú tɔ́ʼɔ Bélaɓay hí̧ njuku fóyári. 23Béla hí̧ njuku ka tí sáŋ láɓulaw hí̧ mí nyáy!»

24Gelka, gunbɔʼɔ a Zâŋ Batísri rekála dáy, Zezú mbí ɓay, a sa sé tûl a Zâŋ hí̧ njukuri ka e a gelké ɓá: «A̧hí̧ rá̧ i sé kónáké a ɓil lawkɔ́r lé? Kâ̧wŋgbá a kúna kaw láŋáké lé? 25Dáy, a̧hí̧ i sé kónáké? Njuku a há̧na, ka ri gári a béláké lé? Njukuri ka ri gári a bélákéri, ka a kaw ɓil bélay, kú ziŋ kuriri ɓá, a ɓil pû a mbâyri! 26Dáy a̧hí̧, i sé kónáké lé? Porofɛ́t a há̧na lé? Katína, mi sa hí̧ wǎyri, ké ɓá njuku ka ndé porofɛ́tri ɓáy! 27Ɓayhí̧lé, Zâŋ ɓá njuku ka Mbété a Gáŋvbôn sa ɓá: Mɔ́ lá, mi e pé njuku nzáʼapéna a mǐ tí ɗambɛl hí̧ mɔ́, ɓay a ké gé mɔny ŋgboro ɓay a mɔ̌.»

28Zezú sa ɓáy ɓá: «Katína, njuku a há̧na ka ndé Zâŋ Batís zi tí yá, dáy gun a lélé a ɓil Pû a Gáŋvbôn, ndé nɛ́ ka hɔ̧́na. 29Njukuri too, rá̧ njuku mára̧ lari lambô a Rɔmɛri̧, ka lá nɛ́y, tu ɓá Gáŋvbôn kaw ɓá njuku a ndáráké, a zibɔʼɔké, dáy Zâŋ Batís ɓá kuriri nyá batêm.» 30Dáy Fariziyɛ̧́ri̧ rá̧ njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧, sáŋ hɛ̧ ka Gáŋvbôn mɔny ɓay a kuriri, nǎŋnɔ́, kú zi zibɔʼɔké ɓá Zâŋ Batís, ké ɓá kuriri nyá batêm nyá. 31Zezú sa ɓáy ɓá: «A gé, mi e ɓá lé njuku a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́rí̧ lé? Kú ɛ́ŋ geriy lé? 32Kú ɛ́ŋ gun a léléri, a kaw ɓil ɓara ka lawgel a pû, a saɓay hí̧ há̧narí̧ ɓá: Rú haŋ nzáŋá, i zi ndá nday yá! Rú ɗí si̧ŋ hûl, I zi vú yá! 33Nǎŋnɔ́ pé Zâŋ Batís gí, a sɔ̧́lâʼa nyá, a nzó vôn nyá, i sa ɓá: Ké ɓá njuku záŋmá têm ɓéké! 34Gun a njuku gí, mɛ̌ ké lâʼa, a nzó, i sa ɓá: Í kó, njuku nɛ́, péna a mɛ̌, ɓá lâʼa rá̧ nzó vôn, ké mbáŋ ɓá njuku mára̧ lari lambô a Rɔmɛri̧ rá̧ njuku a fékéri ka ɓá ɓéké njukuri! 35Dáy njukuri ka nyá Gáŋvbôn, tu ɓá rɔ̧́na a mɛ̌, ná ɓá ndáráké.»

Zezú a vûn a Simɔŋ njuku Fariziyɛ̧́

36A falké, Fariziyɛ̧́ a há̧na ɗí Zezú ɓá ké gí sɔ̧́lâʼa kuu mɛ̌. Dáy, Zezú gí ka̧ pû mɛ̌, a gí kaw nzáʼa lâʼa. 37Wûny a há̧na e a ɓil pûké, a kaw ɓá wûny niŋ dala. Gelka, ké lá ɓá Zezú e ka pû a Fariziyɛ̧́ nɔ́ ɓay a sɔ̧́lâʼay, ké uru, a gí ka gun kû a kú mɔny ka saw a kú ɗí ɓá albatɛrɛ, mbá ka mára̧ yámbó. 38Ké gí ri, a kaw fal a Zezú, ka gbaŋ bɛʼɛ, a tí vúna, ka vú, mbii nûn nɛ́ too kɔ̧ tûl bɔʼɔ a Zezú, ké retáʼa tûl bɔʼɔké, ka tâny tûlé, a fere yámbó nɔ́ ru̧. 39Fariziyɛ̧́, ka ɗí Zezú gíy, kó a kɛrɛ a ɓil lawɛ́ ɓá njuku nɛ́, mí ɓá gbát porofɛ́t, ké e tu káwa a wûny nɛ́ ka ɗa nɛ́y, a tu ɓá wûny nɛ́, ɓá wûny niŋ ɓékéhɛ̧. 40Dáy Zezú mbí ɓay a sa hí̧ nɛ́: «Simɔŋ, mi erú ka ɓay, ɓay a sa hí̧ mɔ́.» Simɔŋ sa: «Mɔ́ sa gé Gáŋnjuku.» 41Dáy Zezú sa: «Njuku a há̧na kaw tɔ́ŋ njukuri sére ka nyá túna lari a gé lé, dáy titíla njuku e rerú lariké sáki ísɔ́t ndíɓí, a njuku a séreké, e rerú sáki bondíɓí yáŋ. 42Ké vbí kpú̧y, kuriri sére too, kú zi tí ka ŋgɛ́rɛ rerú yá, dáy ké sa ɓá ké e pɔŋ lariké hí̧ kuriri, a tí vbínáké mbaa. A kó ná mɔ̌, njuku a sí̧ a bazeŋ a kuriri sére nɔ́, e zi njuku lari nɔ́ ndé lé?» 43Simɔŋ rerú a sa: «Ɓá njuku a nɔ́, ka nyá lari ŋgɛ̧́ mambáy.» Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ sa gbátɓay.» 44Nǎŋnɔ́, ké fere a ɛ̧rɛ̧ wûny ráy, a sa hí̧ Simɔŋ ɓá: Mɔ kó wûny nɛ́ lé? Mi gí rí ɓil vûn a mɔ̌, mɔ zi hí̧ mí mbii, ɓay a mí turu bɔʼɔ ní nyá, dáy, wûny nɛ́, ké turu bɔʼɔ ní ka mbii nûn nɛ́, ka táʼa ka tâny tûlé. 45Ka mi gí nɛ́y, mɔ zi nam mí, a zi sí̧ŋ mí nyá. Dáy, wûny nɛ́ ɗiɓaŋ dá, a ké ri vûn nɛ́, ké zi ta̧ ka sí̧ŋ bɔʼɔ ní nyá. 46Mɔ zi ɓá mára̧ há̧na tɛ̧́w nɔ́ tûl ní nyá, dáy mɛ̌, ké ɓá mára̧ yámbó nɔ́ bɔʼɔ ní. 47Ɓaykénɔ́, mi sa hí̧ mɔ́: wûny nɛ́, mára̧ zína nɔ́ a ké tɔ́ʼɔy, tɔ́ʼɔ ɓá ɓékéhɛ̧ a mɛ̌ ɓá ŋgɛ̧́náké lú dá. Njuku a kú lú ɓékéhɛ̧ a mɛ̌ kpay yáŋ, zína a mɛ̌ pí ná kpay. 48Dáy, Zezú sa hí̧ wûny ráy ɓá: «Ɓékéhɛ̧ a mɔ̌ lú dá.» 49Njukuri ka kaw kuu mɛ̌ a ɓil vûn a nzáʼa lâʼa, tí ŋgɔ̧rɔ̧ a bazeŋ a kuriri ɓá: «Njuku nɛ́, ɓá gé rá̧, a sa ɓá ɓékéhɛ̧ a njuku lú dáy lé?» 50Zezú resa hí̧ wûny ráy ɓá: «Láɓulaw a mɔ̌ pɛ̧́ mɔ dá. A vónáké, ké sé kuu mɔ̌.»

Currently Selected:

Luk 7: pnz

Highlight

Copy