Luk 5

Zezú ɗí titíla gunbɛʼɛri

(Mat 4:18-22; Mrk 1:16-20)

1Sêe a há̧na, Zezú ew nzáʼa fâ̧w a Zenɛ̧zarɛ́t dáy, njukuri mára̧ ɓá ŋgɛ̧́náké gí ew ɗɔ́ŋ nɛ́, ɓay láɓay a Gáŋvbôn. 2A goló, Zezú kó kumbôn sére ka gbaŋ mbii, njuku ŋgbá nzwîyri ɗere a kaw turu rii a kuriri. 3Nǎŋnɔ́, Zezú he ɓil kumbôn a mbêw ka ɓá kumbôn a Simɔŋ, a sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ ta̧m kumbôn a mɔ̌ kpay sé ɓil mbii. Dáy, Zezú kaw ɓil kumbôn, a tí tɔ́ʼɔhɛ̧ hí̧ njukuri.»

4Gelka ké ɔrɔ tɔ́ʼɔɓay, ké sa hí̧ Simɔŋ: «Mɔ́ ta̧m kumbôn sé mbɛl a gel a ɗínáké, dalé, mɔ̌ rá̧ njuku séna a mɔ̌ri̧, í vbú rii a wǎyri sé mbii, a í ŋgbá nzwîy.» 5Dáy, Simɔŋ sa hí̧ nɛ́: «Gáŋnjuku, rú tɔ́ʼɔsêe sû̧ŋ sû̧ŋ ka sá rii, ka zi ziŋ hɛ̧ há̧na nyá, rá̧ ka mɔ sa hí̧ míy, mi e niŋáké.»

6Dáy kú vbú rii sé mbii, a ŋgbá nzwîyri ɓá ŋgɛ̧́náké, gelka kú tí kɔʼɔké, rii a kuriri zi ɓay a gɔ́rɔ́. 7Dáy kú ka ndɔ̂ʼɔ ɗí mbáŋa a kuriri ka e a ɓil kumbôn a féké, ɓá kú gí hí̧ndɔ̂ʼɔ hí̧ kuriri, dáy kú gí, a kú gí fá̧ nzwîyri mbá kumbôn sére too, kumbônri̧ mbá a zi ɓay a ríŋa! 8Gelka Simɔŋ kó nǎŋnɔ́ dáy, ké huku mbɛl a Zezú a sa: «Gáŋmbây, mɔ ta̧m ɓá ɗínáké ka gbaŋ ní, ɓayhí̧lé mi ɓá njuku ɓékéhɛ̧!» 9Katína, Simɔŋ rá̧ njuku séna a mɛ̌ri̧, kaw yér, ɓay a nzwîy a kú ŋgbá ŋgɛ̧́ mambáy. 10Ják rá̧ Zâŋ gun a Zebedéri ka sé kuu Simɔŋ, kuriri kɔ́, kú kaw yér. Dáy, Zezú sa hí̧ Simɔŋ: «Mɔ́ ŋgú wɔ́w yá! Tí a ŋgɛŋnɛ́, mɔ́ e kaw ɓá njuku mára̧ njukuri.» 11Dáy, kú ten kumbônri̧ gí kɔ̧ tûl kála, a kú pɔŋ hɛ̧ri̧ too kɔ̧, a tɔ́ŋ Zezú.

Zezú ŋgɛ́rɛ njuku ndɛ́ɓɛ

(Mat 8:1-4; Mrk 1:40-45)

12Zezú e a ɓil pû a há̧na lé, njuku ndɛ́ɓɛ a há̧na tɛ̧́ gí. Gelka ké mbí nûn nɛ́, ka a kó Zezú, ké gí lé siri a mbɛlɛ́, a gɔ́ŋ nɛ́ a sa: «Gáŋmbây, mɔ zi lé, mɔ ma ɓay a mɔ́ ŋgɛ́rɛ mí.» 13Zezú ndara ndɔ̂ʼɔ, a ɗa nɛ́ a sa: «Mi zi dá. Mɔ́ ziŋ ŋgɛ́rɛ!» Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, záŋmá ndɛ́ɓɛ ɔ ka mûn nɛ́. 14A falké, Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ zi ná sa hí̧ njuku, mɔ́ sé tɔ́ʼɔ mûn nɔ́, hí̧ gáŋnjuku a nzáʼaká̧na, dalé mɔ́ niŋ hɛ̧púna ɓá báŋké ka sáŋna a Mɔyíze vbíy, ɓay a njukuri too, kú tu ɓá, mɔ ziŋ ŋgɛ́rɛ dá.» 15Nǎŋnɔ́, rɛŋ a Zezú magél too, njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké mára̧ gí láɓay a mɛ̌ rá̧ ɓay a ké ŋgɛ́rɛ záŋmá a kuriri kɔ́. 16Dáy, Zezú retɛ̧ sé kaw falgel, ɓay a gɔ́ŋ Gáŋvbôn.

Zezú ŋgɛ́rɛ njuku kpɛrɛ

(Mat 9:1-8; Mrk 2:1-12)

17Sêe a há̧na, Zezú kaw tɔ́ʼɔhɛ̧, dáy Fariziyɛ̧́ri̧ rá̧ njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧ erú a gelké kɔ́, kú gí a ɓil pûri ka tísiri a Galilê, ka tísiri a Judé rá̧ tísiri a Zerúzalɛ̂m. Dáy kpɔ́ŋa a Gáŋmbây e kuu Zezú, a hí̧ nɛ́ kpɔ́ŋa ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧. 18Dáy, njuku a há̧narí̧ mbí njuku kpɛrɛ a há̧na ka tibôy gí, kú ɛ́ ŋgboro ɓay a ɓá nɛ́ ri ɓil vûn sé mbɛl a Zezú. 19Dáy a zi ziŋ ŋgboro rína nyá, ɓay a njukuri. Nǎŋnɔ́, kú mbí njuku kpɛrɛ ráy, a he tûl vûn, a gé gu, a ɓá nɛ́ ɗere ka tibôy a mɛ̌ gí ná lawgel a njukuri a mbɛl a Zezú. 20Gelka Zezú kó láɓulaw a kuriri, ké sa hí̧ njuku záŋmá ɓá: «Mbáŋa a mǐ, mi vbá̧buma ɓékéhɛ̧ a mɔ̌ri̧ dá.» 21Njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧ rá̧ Fariziyɛ̧́ri̧ tí kɛrɛ ɓay a law a kuriri a sa: «Njuku nɛ́ ɓá gé rá a fára Gáŋvbôn lé? Njuku a sí̧, ma vbá̧buma ɓékéhɛ̧, ka mí zi tí ɓá Gáŋvbôn mbêw yáŋ nyáy!» 22Zezú tu kɛrɛ a kuriri, dáy a sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓayhí̧ i erú ka mára̧ kɛrɛ nǎŋnɔ́ lé?» 23A̧hí̧ ná ɗɛ́ŋ, a ɓil sa ɓá: «Mi vbá̧buma ɓékéhɛ̧ a mɔ̌ dá, malé mɔ́ uru a séséna lé?» 24Dáy, mi zi ɓá í tu ɓá Gun a njuku erú ka kpɔ́ŋa ka tísiri nɛ́, ɓay a vbá̧buma ɓékéhɛ̧ri̧. Falké Zezú sa hí̧ njuku kpɛrɛ: «Mɔ́ uru a mbí hîi a mɔ̌, a mɔ́ kála sé vûn a mɔ̌!» 25Núnmbɛ̧́nɛ́, njuku kpɛrɛ uru a mbɛl a njukuri too, a mbí hîi a ké ná tûlkéy, a rekála sé ɓil vûn a mɛ̌ ka ɗéla a Gáŋvbôn! 26Njukuri too ka e a gelké, kaw yér, a ɗél Gáŋvbôn. Kú mbá ka wɔ́w, a sa: «Hɛ̧ ka ná kó a sénɛ́, ɓá hɛ̧sáʼama!»

Zezú ɗí Leví ɓá ké tɔ́ŋ nɛ́

(Mat 9:9-13; Mrk 2:13-17)

27A Falké, Zezú tɛ̧́ a kaw kála, dáy a gé ziŋ njuku mára̧ lari lambô a Rɔmɛ́ a há̧na, a gel niŋ péna a mɛ̌, rɛŋɛ́ ɓá Leví, dáy a sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ tɔ́ŋ mí!» 28Leví uru núnmbɛ̧́nɛ́ a goló, a pɔŋ hɛ̧ri̧ too, a tɔ́ŋ Zezú. 29Dáy, Leví niŋ hɛ̧lâʼa ɓá ŋgɛ̧́náké a ɓil hɛlɛ a mɛ̌ hí̧ Zezú. Njuku mára̧ lari lambô a Rɔmɛri̧ ɓá ŋgɛ̧́náké rá̧ njuku a fékéri kɔ́, e ka nzáʼa lâʼa kuu mɛ̌. 30Fariziyɛ̧́ri̧ rá̧ njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧, ŋgɔ̧rɔ̧ ɓay a bazeŋ a kuriri a sa hí̧ gunbɔʼɔ a Zezúri ɓá: «Ɓayhí̧rá̧, i kaw kuu njuku mára̧ lari lambô a Rɔmɛri̧ rá̧ njukuri ka bɔʼɔséna a kuriri zi belyá, a sɔ̧́lâʼa, a nzó mbêw kuu kuriri lé?» 31Zezú mbí ɓay a sa hí̧ kuriri: «Njuku ka erú ka ŋgɛ́rɛ, zi tí ka nzala ɛ́ njuku hí̧ nzáʼagoy yá, ɓá njuku záŋmári̧ pé erú ka nzala a njuku hí̧ nzáʼagoy. 32Mi zi gí ɛ́ njuku a ndárákéri yá, mi gí ɓá ɓay a ɓéké njukuri, ɓay a kú fere káwa a kuriri.»

Zezú saɓay a sáŋhɛ̧

(Mat 9:14-17; Mrk 2:18-22)

33Dáy, Fariziyɛ̧́ri̧ sa hí̧ Zezú: «Gunbɔʼɔ a Zâŋ Batísri rá̧ gunbɔʼɔ a ɓurú, kaw sáŋhɛ̧, a kaw gɔ́ŋ Gáŋvbôn dát. Dáy Gunbɔʼɔri, kuriri kú lâʼa, a nzó dát!» 34Zezú fere a sa hí̧ kuriri: I kɛrɛ ɓá, i ma de njukuri a kú ɗí kuriri gí gel nyá wûny, ɓá kú sáŋ lâʼa, ka njuku wûny e kuu kuriri ɓáy lé? Ŋgboroké zi tí nǎŋ nyá! 35Nâmké e ka̧na, a kú e lú njuku wûny a bazeŋ a kuriri, a goló kú e sáŋ lâʼa.

36Zezú resa ɓáy ka galaɓay hí̧ kuriri ɓá: «Njuku tí vbé nzáʼa laa a fékéké, ɓay pól tâ̧w gári rú yá. Mi ɓá nǎŋ, ké e ɓew nzáʼa laa a fékéké ɓǎŋ, ɓayhí̧lé nzáʼa laa a fékéké, ma sé kuu tâ̧w gári yá! 37Nǎŋnɔ́ kɔ́, njuku tí aŋa vôn a ŋgɛŋké kɔ̧ tâ̧w kû vôn a kú niŋ ka gâa yá. Ɓayhí̧lé vôn a ŋgɛŋké erú ka ŋgɛ́rɛ, e niŋ rá̧ tâ̧w kû e tena, nǎŋnɔ́ vôn e kɔ̧ kpâa rá̧ kûkéri pí e ɓewa. 38Dáy, vôn a ŋgɛŋké belɓá kú aŋa kɔ̧ ɓil kû a ŋgɛŋké. 39Njuku ka nzó tâ̧w vôn dáy, ké zi ɓay a nzó vôn a ŋgɛŋké mbaa. Ɓayhí̧lé kú sa ɓá: Tâ̧w vôn pé ndé ka béla!»

Currently Selected:

Luk 5: pnz

Highlight

Copy