Zâŋ 6

Zezú ɓá lâʼa sɔ̧́ njukuri kumrá̧ké ndíɓí

(Mat 14:13-21; Mrk 6:30-44; Luk 9:10-17)

1A falké, Zezú he sé helkála mbii a Galilê (ka kú ɗí ɓá Tiberiyád kɔ́y). 2Njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké tɔ́ŋ nɛ́, ɓayhí̧lé kú kó hɛ̧sáʼamari̧ a ké niŋ, ka a ŋgɛ́rɛ njuku záŋmári̧. 3Zezú sé he tûl kɔ̂l a kawrú kuu gunbɛʼɛri. 4Pâk, nâm záymûn a Juyífri gí ɗɛ́ŋ dá. 5Zezú ɛ̧rɛ̧ gel, lé ké kó njukuri a kaw gí gé lé dáy, a sa hí̧ Filíp: «A gel a sí̧ a gelé, ná e zé lâʼa, ɓay a hí̧ njuku nɛ́rí̧ too, kú sɔ̧́ lé?» 6(Zezú sa nǎŋnɔ́ ɓay a lélaw a Filíp, ɓayhí̧lé ké tu hɛ̧ a ké e niŋáké dá.) 7Filíp fere a sa hí̧ nɛ́: «Mí ɓá Lari sáki ísɔ́t sére, pé ná zé biré rúy kɔ́, zi ma hí̧ njukuri too ka e a gelé nɛ́, ɓay a kú ziŋ kpay a sɔ̧́ nyá.»

8Gunbɛʼɛ a há̧na, rɛŋɛ́ ɓá Anderé, nyîn a Píyɛ́r sa hí̧ nɛ́: 9«Kaban njuku a há̧na a gelé erú ka biré ndíɓí rá̧ gun nzwîy sére, dáy a nɔ́ e ma a̧ní ɓay a hí̧ njukuri ka ŋgɛ̧́ nɛ́ lé?» 10Zezú sa ɓá: «Í sa kú kaw tísiri too.» A gelké kpâari erú dáy kú kaw tûlké, bon a wɔ̧rɔ̧́njukuri too ɓá kumrá̧ké ndíɓí. 11Zezú mbí biré rá̧ nzwîy a zi awá hí̧ Gáŋvbôn, a wal hí̧ njukuri ka kaw tísiriy, ɓá báŋké a kú ziy. 12Gelka kú sɔ̧́ ka a mbá dáy, Zezú sa hí̧ gunbɛʼɛri: «Í fá̧ gázínáké, a há̧na ké zi ná ɓɔ́l.» 13Biré ndíɓí yáŋ ka njukuri sɔ̧́y, kú fá̧ gázínáké mbá tol bôo a sére.

14Njukuri ka kó hɛ̧sáʼama nɔ́ ka Zezú niŋ, sa ɓá: Njuku nɛ́, ɓá gbát porofɛ́t ka e gí tísiri. 15Dáy Zezú tu ɓá, kú e gí mbí nɛ́ a ŋgɛ́rɛ, ɓay a ɓá nɛ́ ná mbây, dáy a uru a rekála hɛʼɛ sé tûl kɔ̂l.

Zezú séséna a tûl mbii

(Mat 14:22-33; Mrk 6:45-52)

16Gelka bɔʼɔ lêw niŋ dáy, gunbɔʼɔ a Zezúri ɗere sé gbaŋ fâ̧w. 17Kú ri ɓil kumbôn ɓay he mbii a resé Kapɛrnahûm. Gel yírí dá, dáy Zezú pa̧n regí ziŋ kuriri yá ɓáy. 18Gáŋ kúna tí kúna, ka ŋgɛ́rɛ a laŋ mbii. 19Gunbɛʼɛri here kumbôn zaa niŋ ínáké ndíɓí dá, lé kú kó Zezú séséna a tûl mbii gí ɓá ŋgboro a kumbôn a kuriri dáy wɔ́w ŋgbá kuriri. 20Zezú sa hí̧ kuriri: «Ɓá mǐ, í ŋgú wɔ́w yá.» 21Gunbɛʼɛri zi ɓá kú mbí nɛ́ he ɓil kumbôn, lé kumbôn ka̧ nzáʼa héna dá.

Njukuri ɛ́ Zezú

22Típélé a féké, njukuri ka e ka helkála mbii a ŋgboro sá̧y, kó ɓá kumbôn ɓá mbêw yáŋ pé erú ka golóy, kú tu ɓá táŋáké ɓá Zezú zi he kumbônké kuu gunbɛʼɛri yá, ɓá kuriri hɛʼɛ a kuriri pé kálay. 23Nǎŋnɔ́ kumbôn a fékéri uru ka Tiberiyád gí ka̧ gbaŋ gel a kú sɔ̧́ biré, ka fal ka Gáŋmbây zi awá hí̧ Gáŋvbôn. 24Gelka, njukuri kó ɓá Zezú malé gunbɛʼɛri zi tí gelké mbaay, kú he ɓil kumbôn nɔ́rí̧ a kála sé ɛ́ nɛ́ a Kapɛrnahûm.

Zezú, ɓá biré ka hí̧ ndísɛ̌ʼɛ

25Gelka njukuri gé ziŋ Zezú a hélkála mbii sá̧y, kú vbí nɛ́ ɓá: «Gáŋnjuku, a sêe sí̧ rá̧ mɔ ka̧ gelé lé?» 26Dáy Zezú fere a sa hí̧ kuriri: «Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay: I ɛ́ mí, tí ɓá ɓay ka i tu táŋa a hɛ̧sáʼamari̧ ka mí niŋ nyá, i ɛ́ mí ɓay ka i sɔ̧́ biré a ɓil a wǎyri mbáy. 27Í zi ná niŋ péna, ɓay a lâʼa ka e ɓewa baa, dáy í niŋ péna, ɓá ɓay a lâʼa ka tí ɓewa yá, ka e hí̧ káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát, ka Gun a njuku e hí̧ wǎyri; ɓayhí̧lé ɓá mɛ̌ pé Bâa, Gáŋvbôn ɓá ŋgána a mɛ̌ ka̧n tûlé.» 28Dáy, kú vbí nɛ́ ɓá: A̧hí̧ rú e niŋáké ɓay a niŋ hɛ̧ri̧ ka Gáŋvbôn ziy lé? 29Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: Hɛ̧ ka Gáŋvbôn ziy, ɓá i láɓulaw hí̧ njuku a ké pé nɛ́ gíy. 30Dáy kú revbí nɛ́ ɓá: «hɛ̧sáʼama hí̧, mɔ e niŋáké a rú kó a láɓulaw hí̧ mɔ́ malé a̧hí̧ mɔ e niŋáké lé? 31Zîi a ɓurú sɔ̧́ mân#6:31 Mân ɓá lâʼa ka gun Izirayɛ́lri sɔ̧́ a ɓil lawkɔ́r. Ɓá lâʼa ka Gáŋvbôn hí̧ kuriri gí a nûnalê. a ɓil lawkɔ́r, ɓá báŋké ka ɗé ka̧n ɓil Mbété a Gáŋvbôn ɓá: “Ké hí̧ kuriri biré ka gí a nûnalê ɓá kú sɔ̧́.”» 32Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: «Katína mi sa hí̧ wǎyri ɓá gbátɓay: Tí ɓá Mɔyíze pé hí̧ wǎyri biré a nûnalê yá, ɓá Bâa a mǐ, pé hí̧ wǎyri gbát biré a nûnalê. 33Ɓayhí̧lé, biré ka Gáŋvbôn hí̧, ɓá njuku ka ɗéré a nûnalê, ka a gí hí̧ káwa a ndísɛ̌ʼɛ hí̧ njuku a tísiriri.» 34Dáy kú resa hí̧ nɛ́ ɓá: «Gáŋnjuku, mɔ́ hí̧ rú biréké nɔ́ dát.»

35Zezú sa hí̧ kuriri: «Mi ɓá biré ka hí̧ ndísɛ̌ʼɛ. Njuku ka gí gél ní, tí lá nzala bɔʼɔ mbêw yá rá̧ njuku ka láɓulaw hí̧ mí, tí lá kpɔʼɔmbii bɔʼɔ mbêw yá. 36Mi tí sa hí̧ wǎyri, i kó mí dáy, a zi láɓulaw hí̧ mí nyá. 37Njuku too, ka Bâa hí̧ mí, e gí gél ní, dáy mi tí ní njuku ka gí gél ní kɔ̧ kála bɔʼɔ mbêw yá. 38Ɓayhí̧lé, mi zi ɗere gí a nûnalê ɓay a mí niŋ hɛ̧ ka mi zi yá, dáy ɓá, ɓay a mí niŋ hɛ̧ ka njuku ka pé mi gí ziy. 39Nǎŋnɔ́ hɛ̧ ka njuku ka pé mí ziy, ɓá mí tí ná ɓá njuku mbêw ɓɔ́l a ɓil a njukuri a ké hí̧ mí, dáy mí toma kuriri ka hûl a sêe kɔ́rɔ́ké. 40Hɛ̧ ka Bâa a mǐ ziy ɓá njuku too ka kó Gun a njuku, ka a láɓulaw hí̧ nɛ́y, ké ziŋ káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát, a mí toma nɛ́ ka hûl a sêe kɔ́rɔ́ké.»

41Juyífri ŋgɔ̧rɔ̧ ɓay sé tûl a Zezú, ɓay a ké sa ɓá: «Mi kaw ɓá biré ka ɗere a nûnalê.» 42Dáy a kú sa: «Tí ɓá Zezú gun a Jozɛf yá lé? Rú tu bâa rá̧ mâa a mɛ̌ ɓá táŋáké. E niŋ a̧ní rá̧ ŋgɛŋnɛ́, ké e sa ɓá, ké ɗere a nûnalê lé?» 43Dáy Zezú sa hí̧ kuriri: «Í pɔŋ ŋgɔ̧rɔ̧ ɓay, a bazeŋ a wǎyri. 44Njuku a há̧na mbêw, zi ma gí gél ní nyá ka mí zi tí ɓá, Bâa a mǐ pé tɔ́ʼɔ nɛ́ ŋgboro yáy, rá̧ mí toma nɛ́ ka hûl a sêe kɔ́rɔ́ké. 45Porofɛ́tri ɗé ɓá: “Gáŋvbôn e tɔ́ʼɔ kuriri hɛ̧ri̧ too. Rá̧ njuku too ka lá nzáʼa a Bâa, ka a nyá hɛ̧tɔ́ʼɔ a mɛ̌, e gí gél ní.” 46Njuku a há̧na ka kó Bâa bɔʼɔ mbêw zi tí yá, ɓá njuku ka tɛ̧́ ka gel a Gáŋvbôn, ɓá mɛ̌ nɔ́ hɛʼɛ pé kó Bâa. 47Katína, mi sa hí̧ wǎyri ɓá gbátɓay, njuku ka láɓulaw hí̧ mí, e ziŋ káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát. 48Mi kaw ɓá biré ka hí̧ ndísɛ̌ʼɛ. 49Zîi a wǎyri sɔ̧́ mân ka lawkɔ́r, a falké kú ziŋ hûl. 50Dáy a gelé, ɓá biré ka ndére gí a nûnalê, njuku, ka sɔ̧́ biréké, tí ziŋ hûl yá. 51Mi kaw ɓá biré a ndísɛ̌ʼɛ ka ɗere a nûnalê. Njuku ka sɔ̧́ biréké, e kaw ka ndísɛ̌ʼɛ dát. Dáy biré ka mi e hí̧naké, ɓá hay mûn ní, pé mi e hí̧naké ɓay a káwa ndísɛ̌ʼɛ a njuku a tísiri.»

52A tûl ɓayké nɔ́, Juyífri many há̧narí̧ ŋgɛ́rɛ mambá a vbí ɓá: «A̧ní rá̧ njuku nɛ́ e hí̧ nárí̧ hay mûn nɛ́, ɓay a ná sɔ̧́y lé?» 53Dáy Zezú sa: «Katína, mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, njuku mi zi sɔ̧́ hay mûn a Gun a njuku, a zi nzó sêm mûn nɛ́ nyáy, ké tí e ka gbát káwa a ndísɛ̌ʼɛ yá. 54Njuku ka sɔ̧́ hay mûn ní, ka a nzó sêm mûn ní, e ziŋ káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát, dalé mi e toma nɛ́ ka hûl a sêe kɔ́rɔ́ké. 55Ɓayhí̧lé, hay mûn ní ɓá gbát lâʼa a béláké, sêm mûn ní ɓá gbát hɛ̧ nzóna a béláké. 56Dáy njuku ka sɔ̧́ hay mûn ní, ka a nzó sêm mûn ní, e kaw mbêw kuu mǐ, a mǐ, mi kaw mbêw kuu mɛ̌. 57Ɓá báŋké ka Bâa ka kaw a ndísɛ̌ʼɛ pé mí, ka mǐ, mi ziŋ káwa a ndísɛ̌ʼɛ ka ŋgboro a mɛ̌y, nǎŋnɔ́, njuku ka sɔ̧́ hay mûn ní, e ziŋ káwa a ndísɛ̌ʼɛ ka ŋgboro a mǐ. 58Dáy a gelé, ɓá biré ka ndére a nûnalê. Ké zi ná ɓá báŋa a zîi a wǎyri ka sɔ̧́ mân, ka a rezíŋ hûl ka falké yá. Nǎŋnɔ́, njuku ka sɔ̧́ biré nɛ́y, e kaw ka ndísɛ̌ʼɛ dát.» 59Zezú saɓay nɔ́, a ké kaw tɔ́ʼɔhɛ̧ a ɓil vûn gɔ́ŋ Gáŋvbôn a Kapɛrnahûm.

Ɓayri ka hí̧ káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát

(Heb 3:12; 4:12, 13; 10:38, 39; 1Pí 2:6-9)

60Gunbɔʼɔ a Zezúri ɓá ŋgɛ̧́náké, ka fal láɓay nɔ́, sa: «Ɓayké ŋgɛ́rɛ mambá, a gé e lá nɛ́ lé?»

61Zezú tu ɓá gunbɛʼɛri kaw ŋgɔ̧rɔ̧ ɓay sé tûlké, dáy a sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓayké sé law a wǎyri lé? 62A̧hí̧ e tána, ka wǎyri mí kó Gun a njuku mí rehe sé gel a ké tí erúy le? 63Ɓá Têm a Gáŋvbôn, pé hí̧ káwa a ndísɛ̌ʼɛ, kpɔ́ŋa a njuku hɛʼɛ zi ma niŋ hɛ̧ há̧na nyá. Ɓayri ka mi sa hí̧ wǎyri, ɓá Têm rá̧ káwa ndísɛ̌ʼɛ. 64Dáy njuku a fékéri a bazeŋ a wǎyri zi láɓulaw yá.» (Ɓayhí̧lé Zezú tí tu, a títáʼaké, a gé zi láɓulaw yáy, a tu a gé e zé nɛ́y.) 65Ké resa ɓáy ɓá: «Í kó, ɓaykénɔ́ pé mi sa hí̧ wǎyri ɓá, njuku zi ma gí gél ní nyá, ka mí zi tí ɓá Bâa a mǐ, pé tɔ́ʼɔ nɛ́ ŋgboroké yáy.»

66Tí a sêeké nɔ́, gunbɛʼɛri ɓá ŋgɛ̧́náké reka mûn a kuriri sé fal, a pɔŋ há̧ra̧ kuu mɛ̌. 67Dáy Zezú revbí gunbɛʼɛri ka bôo a sére ɓá: «A wǎyri, i zi ɓay a kála kɔ́ lé?» 68Nǎŋnɔ́ Simɔŋ Píyɛ́r zi nzɛ́ʼɛ a sa: «Gáŋmbây, a gé rú e sé gé lé lé? Mɔ e ka ɓayri ka hí̧ káwa ndísɛ̌ʼɛ dát. 69Dáy rú láɓulaw rú, a tu ɓá: Mɔ́ ɓá Kiris, njuku a táŋáké ka Gáŋvbôn pé gíy.» 70Zezú resa hí̧ kuriri ɓá: «Tí ɓá mǐ pé ten wǎyri bôo a sére nɛ́ yá lé? Dáy mbêw a bazeŋ a wǎyri ɓá Zábolo!» 71Ké kaw saɓay a Judas Ɛskariyót, gun a Simɔŋ. Ɓayhí̧lé ɓá Judas, mɛ̌ a bazeŋ a gunbɛʼɛri bôo a sére nɔ́, pé e zé nɛ́y.

Currently Selected:

Zâŋ 6: pnz

Highlight

Copy