YouVersion Logo
Search Icon

Zâŋ 4

4
Zezú rá̧ wûny Samarí a há̧na
1Fariziyɛ̧́ri̧ lá ɓá Zezú niŋ a ɓá njukuri nyá batêm ŋgɛ̧́ ndé Zâŋ. 2(Dáy a gbátké lé, Zezú ka mûn nɛ́, zi ɓá njuku a há̧na nyá batêm nyá, ɓá gunbɛʼɛri pé ɓá njukuri nyá batêm.) 3Nǎŋnɔ́ Zezú uru ka Judé a resé Galilê. 4Dáy a ké e tá lá ɓil pû Samarí. 5Ké gé ka̧ Sikar pû a há̧na a tísiri a samarí ka e ka gbaŋ wâʼa a Zakob hí̧ Jozɛf gun a mɛ̌y. 6A gelké nɔ́, lɔ̂ʼɔmbii a Zakob erú. Sêe e ka lawgel a tûl dá, lé Zezú ta̧ ka séna dáy a gé kaw ka gbaŋ lɔ̂ʼɔmbiiké.
7Wûny Samarí a há̧na gí ɗú mbii dáy Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ wá mbii hí̧ mí, a mí nzó.» 8(Gunbɛʼɛri kála sé zé lâʼa, a ɓil pû.) 9Wûny samarí sa hí̧ Zezú ɓá: « Dáy mɔ̌, mɔ kaw ɓá Juyíf, ná a̧ní rá̧ mɔ e vbí mí, mǐ ka mi ɓá wûny samarí, mbii nzóna lé?» (Ɓayhí̧lé, Juyífri zi láhá̧narí̧ kuu njuku samaríri yá.) 10Zezú sa hí̧ nɛ́: «Mɔ̌ mí tu hɛ̧ ka Gáŋvbôn hí̧y, rá̧ a mí tu njuku ka vbí mɔ́ mbii nzónay, ɓá mɔ̌ pé e vbí nɛ́ mbiiy a ké hí̧ mɔ́ mbii ka e hí̧ ndísɛ̌ʼɛ.» 11Wûny rá̧y fere a sa hí̧ nɛ́: «Gáŋnjuku lɔ̂ʼɔmbii ɗiɗí, dáy mɔ zi tí ka hɛ̧ ɗú mbii yá. Mɔ e niŋ a̧ní rá̧ a ziŋ mbii a ndísɛ̌ʼɛ nɔ́ lé? 12Zîi a ɓurú Zakob hí̧ rú lɔ̂ʼɔmbii nɛ́, mɛ̌ ka mûn nɛ́ ké nzó mbiiké, gun a mɛ̌ri̧ rá̧ hɛ̧hɔ́la a mɛ̌ri̧ nzó mbiiké kɔ́. Dáy, mɔ kɛrɛ ɓá mɔ ndé Zakob ka hɔ̧́na lé?» 13Zezú sa hí̧ nɛ́: «Njuku too ka nzó mbii nɛ́y, ké e lá kpɔʼɔmbii ɓáy, 14dáy a njuku ka e nzó mbii ka mi e hí̧ nɛ́y, kpɔʼɔmbii tí í nɛ́ mbaa. Dáy, mbii ka mi e hí̧ nɛ́y, e ná hí̧ nɛ́ ɓá lɔ̂ʼɔmbii ka e hí̧ nɛ́ káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát.» 15Wûny rá̧y sa: «Gáŋnjuku, mɔ́ hí̧ mí mbiiké nɔ́, a mí tí ná lá kpɔʼɔmbii, a gí ɗú mbii a gelé ɓáy.»
16Zezú sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ sé ɗí wɔ̧rɔ̧́ a mɔ̌, a regí gelé.» 17Wûny rá̧y resa: «Mi zi tí ka wɔ̧rɔ̧́ nyá.» Dáy Zezú sa: «Gbátɓay pé mɔ sa ɓá mɔ zi tí ka wɔ̧rɔ̧́ nyáy. 18Ɓayhí̧lé, mɔ nyá wɔ̧rɔ̧́ bɔʼɔ ndíɓí dá, dáy njuku a ŋgɛŋnɛ́ ka mɔ kaw kuu mɛ̌y, zi tí ɓá wɔ̧rɔ̧́ a mɔ̌ nyá. Mɔ sa gbátɓay.» 19Nǎŋnɔ́, wûny rá̧y sa: «Gáŋmbây, mi kó ɓá mɔ ɓá porofɛ́t! 20Zîi a ɓurú samaríri, hɔ̧́ Gáŋvbôn ka tûl kon nɛ́, dáy a wǎy Juyífri, i sa ɓá: “Gel hɔ̧́ Gáŋvbôn lé e ɓá a Zerúzalɛ̂m sá̧.”» 21Zezú sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ lá mí, nâm mí gíw, ka zi tí ɓá a tûl kon nɛ́ malé ka Zerúzalɛ̂m, pé i e sé hɔ̧́ Bâa mbaa. 22A wǎyri, njuku samaríri, i hɔ̧́ Gáŋvbôn táŋ tu nɛ́, a ɓurú Juyífri, rú hɔ̧́ nɛ́ a tu nɛ́, ɓayhí̧lé pɛ̧́na gí a gel a Juyífri. 23Nâmké mí gíw, dáy nâmké ka̧ dá, ka gbát njuku hɔ̧́hɛ̧ri̧, e hɔ̧́ Bâa ka ŋgboro a Têm rá̧ ka ŋgboro a gbátɓay. Ɓayhí̧lé mára̧ njuku hɔ̧́hɛ̧ nɔ́rí̧ pé Bâa a mǐ ziy. 24Gáŋvbôn ɓá Têm, dáy belɓá njukuri ka hɔ̧́ nɛ́y, kú hɔ̧́ nɛ́ ka ŋgboro a Têm rá̧ ka gbátɓay.» 25Wûny rá̧y sa hí̧ nɛ́: «Mi tu ɓá Kiris e gína. Gelka ké mí gíy, ké e sa táŋa ɓay too hí̧ rú.» 26Zezú sa hí̧ nɛ́: «Ɓá mǐ, pé kaw saɓay hí̧ mɔ́ nɛ́y.»
27A goló gunbɔʼɔ a Zezúri regí a kaw yér, ɓay ka kú kó nɛ́ kaw saɓay kuu wûnynjukuy. Dáy njuku a há̧na a bazeŋ a kuriri ka vbí nɛ́ ɓay ɓá: «A̧hí̧ mɔ́ zi kuu mɛ̌y?» Malé: «Ɓayhí̧ mɔ́ kaw sa kuu mɛ̌y lé, zi tí yá?» 28Dáy wûny rá̧y pɔŋ íri mbii a mɛ̌ si, a rekála sé ɓil pû, a sa hí̧ njukuri: 29«Í gí kó, njuku a há̧na ka saɓay a hɛ̧ ka mi niŋ too. Zi tí ɓá Kiris yá lé?» 30Dáy njukuri tɛ̧́ a ɓil pû a gí ziŋ Zezú.
31A ɓil sɛl a sêeké nɔ́, gunbɛʼɛri vú hí̧ nɛ́ ɓá ké sɔ̧́lâʼa a sa: «Gáŋnjuku, mɔ́ sɔ̧́lâʼa!» 32Dáy Zezú sa hí̧ kuriri: «Mi e sɔ̧́lâʼa ka i zi tu yáy.» 33Dáy gunbɛʼɛri vbí há̧narí̧ a sa: «Malé njuku a há̧na gí ɓá lâʼa hí̧ nɛ́ lé?» 34Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «lâʼa a mǐ ɓá niŋ hɛ̧ zína a njuku ka pé mí gíy, a mí ɔrɔ nzáʼapéna a mɛ̌. 35Wǎyri, i sa ka mûn a wǎyri ɓá: “Zi fêw nɛŋ ɓay a kú lú hɛ̧pay.” Dáy mǐ, mi sa hí̧ wǎyri, í ɛ̧rɛ̧ hɛ̧pay nɛ́ ɓá béláké, hɛ̧payké kpáʼa dá a ná ɗɛ́ŋ ɓay a kú lú rá! 36Njuku ka lú hɛ̧payké ziŋ kpáʼandɔ̂ʼɔ péna a mɛ̌ dá, ké mára̧ hɛ̧pay ɓay a káwa a ndísɛ̌ʼɛ dát. Nǎŋnɔ́ njuku ka rú rá̧ njuku ka lú hɛ̧pay e rí mûn a kuriri mbêw. 37Ɓayhí̧lé katína galaɓay há̧na sa: “Njuku rú hɛ̧pay ɓórí, dáy njuku ka lú hɛ̧payké ɓórí.” 38Mi pé wǎyri sé lú hɛ̧pay a ɓil wâʼa ka i zi niŋ péna karú yáy. Njuku a fékéri niŋ péna karú, dáy wǎyri, i gí ri ɓil péna a kuriri.»
39Dawá njukuri a ɓil pû samarí láɓulaw hí̧ Zezú, ɓayhí̧lé, wûny nɔ́ sa hí̧ kuriri ɓá: «Ké sa hí̧ mí, hɛ̧ too ka mi niŋ.» 40Ɓaykénɔ́, pé njuku Samaríri gí gɔ́ŋ Zezú ɓá ké kaw kuu kuriri. Dáy Zezú rekaw kuu kuriri nâm sére. 41Njuku samaríri ɓá ŋgɛ̧́náké láɓulaw hí̧ Zezú sé tûl ɓay a ké sá ka nzɛ́ʼɛy, 42dáy a sa hí̧ wûny rá̧y ɓá: «Tí ɓá ɓay tûl ɓay ka mɔ sa hí̧ rú, pé rú láɓulaw yá, rú láɓulaw ɓayhí̧lé, rú láɓay a ké sá a súkú a ɓurú, a tu ɓá ké ɓá gbát njuku pɛ̧́ njuku a tísiriri!»
Zezú regí Galilê
43Fal niŋ nâm sére kuu kuririy, Zezú kála sé ɓil kaw a Galilê. 44Ké sa ka mûn nɛ́ ɓá: «Porofɛ́t a há̧na a kú hɔ̧́ nɛ́ ka tísiri a mɛ̌ zi tí yá.» 45Gelka ké gé ka̧ Galilê, njuku a ɓil káwakéri, gé nyá nɛ́ ɓá béláké, ɓayhí̧lé kuriri kɔ́ kú sé Zerúzalɛ̂m, a ɓil nâm Pâk, dáy a gé kó hɛ̧ri̧ too ka Zezú niŋ ka sêeké.
46Nǎŋnɔ́ Zezú regí Kanaa a ɓil kaw a Galilê, gelka ké fere mbii tɛ̧́ vôn. Dáy Gáŋnjuku a njukupéna a mbây a há̧na erú, gun a mɛ̌ e ka záŋmá a Kapɛrnahûm. 47Gelka ké lá ɓá Zezú uru ka Judé a ka̧ Galilê, ké sé ziŋ nɛ́ a vú hí̧ nɛ́ ɓá ké sé Kapɛrnahûm sé ŋgɛ́rɛ gun a mɛ̌, ka erú ka záŋmá ŋgɛ́rɛ mambáy. 48Dáy Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «I zi ma láɓulaw yá dát, ka wǎyri mí zi kó hɛ̧sáʼamari̧ rá̧ hɛ̧ yérkéri yáy.» 49Dáy njukupéna ráy fere a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Gáŋnjuku, mɔ́ gí gel ní, ka gun a mǐ pa̧n hú yá ɓáy.» 50Zezú fere a sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ resé pû, gun a mɔ̌ ziŋ ŋgɛ́rɛ dá.» Njuku ráy láɓulaw sé tûl ɓay ka Zezú say, a rekála. 51Gelka ké kaw resé pûy, njukupéna a mɛ̌ri̧ gí ziŋ nɛ́y, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Gun a mɔ̌ e ka nûn!» 52Ké vbí kuriri ɓá, a ɓil sɛl a sêe daw a̧ní rá̧ gun a mǐ ziŋ ŋgɛ́rɛ lé, dáy kú sa: «A lewra, a ɓil sɛl a sêe mbêw a fal sêe ɓaraŋgaŋ, pé mûn nɛ́ pɔŋ záŋay.» 53Dáy bâa a gun tu ɓá, a ɓil sɛl a sêeké nɔ́, ka Zezú kaw saɓay hí̧ nɛ́ ɓá: «Gun a mɔ̌ ziŋ ŋgɛ́rɛ dá.» Nǎŋnɔ́, mɛ̌ kuu î̧n a mɛ̌ri̧ too, kú láɓulaw hí̧ Zezú. 54Ná ɓá hɛ̧sáʼama a séreké ka Zezú niŋ a fal réna a mɛ̌ a Judé ka tísiri a Galilê.

Currently Selected:

Zâŋ 4: pnz

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in