Mə́líkusu 6

Bɛndɔ bá Násalɛtɛ bá lɛ ndɔ Yə́susu lumininə

(Mat 13.54-58; Lúk 4.16-30)

1Nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná hɔalɛ́na, a ná ákáná ɔ bətínə́ ɔyɛ́á a ná ɔ́mbɔ́kɛ́na, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná wɛɛ́ya ɔŋgɔkɔ. 2Ɔ bɔ́mɔtɛ́ buɔsɛ́ bɔ́ hinó hɛ́ Sábatɛ, a ná botólíə́ ɔ bɛndɔ bɛkɔa bɛ́ Huɛlɛ́ uwukúniə ɔ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na. Bɛndɔ bəəŋí ɔbá bá ná bɛ́táyɛ́ bɛkɔa ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ná ə́lə́mə́nə, bá laaka bá sɛ́á: «Hə́níə́ bɛ́ɛbɛ bɛkɔa bɛ́ ndɔ wɛɛ́ya húlínə əə́? Nindínə́ nɛ́ ɛmanya nɛ́ hə́níə́ nɛ́ɛnɛ əə́? Yatɛ́ bɛkɔa bɛ́ɛbɛ bɛ́ yələ́mənə a ndɔ kɛa əə́? 3Tátá wɛɛ́ya kábɛ́nda, á mɔná wa Malɛ́á əə́? Tátá munínyə́ wa Yákɔbɔ, Yosə́, Yútu na Símono əə́? Báyɛ́á bənínyə́ ɔ bəəndú bá lɛ báá háha na bəsú əə́?» Na mítə́yí mɛnyɔ́, bá sa níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwáyɛ́. 4A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Abáka bá mɔhɛ́nátɔtányɛ́ bə́təkiə ɔ bɛbɔ́ka bikimə úhúlíə́ ɔ ɔwayɛ́ miímə na nɛ́áyɛ́á nikúlə.» 5A sa kɛa ata isə́mə́tə́ ɛ́mɔtɛ́ ɔ yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka, ɔ́maná tɛ́tɛ́á yɛ bɛnákɛnákɛ a ná níŋə́síə́, a ná bə́əbu makátá tálákɛ́na. 6 Yə́susu a ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ mɛnyɔ́ yɛ́ bátáyɛ́ bɛndɔ.

Yə́susu a nɔ́ basɔ́másɔma lɔ́máka

(Mat 10.5-15; Lúk 9.1-6)

6Yə́susu a ka bá a ndɔ kɛnda ɔ mɔnɔŋɔ má mamɛ́ŋɛ́ uwukúniə. 7A ná niómo nɛ́ bɔkɔ́nɛna na báfandɛ́ ɛ́lɛ́ákɛ́na, a ná botólíə́ ɔ uwəbú ɔlɔ́ma báfandɛ́ báfandɛ́. A ná bəə́bu iŋgínə́ índíə́ yɛ imbúínyi mɛbɛ́á ɔ ukúbə. 8A ná bəə́bu óníníə́ a sɛ́á: «Ikúílí ɔyɛ́á nɔ ndɔ ákána, nɔ lɛ ɛtá ata bɔɔ́la, nɔ́ ɛ́tá há mulúmbə, nɔ lɛ bɛ́labɔ́nɛ́á ɛta, ata ɔmbalá mbá ata ɛcácɔ́. 9Nɔ́ bɛtafɛ́ná bɛ́há ɔ makɔlɔ́, nɔ lɛ bɛ́háá maŋgɔmba áfandɛ́.» 10Nɔ́yɛ́, a ná bəə́bu lɛná tɔ́na a sɛ́á: «Bɛbɔ́ka bikimə ɔbɛ́á nɔ ŋɔ kafámá, nɔ́ tuənə́kínə ɔ miímə ɔyɛ́á bá ná bənú índíə́ ɔkafámáká ikúíli ɔyɛ́á nɔ ŋɔ hɔalɛna umə́. 11Ábá bá ná kinə́ ɔ uwənú ɔkáha muɛsɛ mbá ata bɛkɔa ɔwɔ́kɔ ɔbɛ́á nɔ ndɔ bəə́bu lɛna, nɔ́ hɔalɛ́ná ɔmɔ́tɔ́yɛ́, nɔ́ umbunə́ kútə́lə ɔwá wɔ́ lɛ́á ɔ uwənú makɔlɔ́ ɔkɛaka ɔwá, nɔ ínə́níə́ nɔ sɛ́á bá lɛa nanákátɔ.» 12Bɔkɔ́nɛna bá ná hɔalɛ́na, bá ná ákáná ɔ bɛndɔ utúmbə́ləniə ɔwá bá mə́búə́ mabɛ́á sə́hə́kíníə́. 13Bá ka imbúínyi mɛbɛ́á miəŋí buləkə ɔ bɛndɔ, bá bɛnákɛnákɛ mooló fofokiə, bá bəə́bu niŋəsəkiə.

Nyɛmbɛ́ yɛ Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ

(Mat 14.1-12; Lúk 9.7-9)

14Nɔ́yɛ́ Munəni á Əlóto a ka ɔ́kɔ́kɛna bá ndɔ hɛ́na ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu, nɛ́áyɛ́á niínyə nɛ́ úmə́kə. Bá laaka bá sɛ́á: «Á Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ a ná hɔŋɔ́á, ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ a lɛ́á na iŋgínə́ yɛ bisə́mə́tə́ ɔ ɔkɛa.» 15Bɔ́mɔtɛ́ bá laaka bá sɛ́á: «Á Ɛlíásɛ.» Bənə́bənə́ bá sɛ́á: «Wɔmɔtɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ hɔ́ákátɔ́ ɔ bə́súə́ bɔhɛ́nátɔtányɛ́.» 16Mba ɛnaka Əlóto á ɔ́kɔ́kɛ́ná nɔ́yɛ́, a sɛ́á: «Yɛ́ɛ́yɛ́ Yɔhánɛsɛ ɔyɛ́á mɛ ná ɛmɛna húmbə́, wɛɛ́ya a ná hɔŋɔ́á əə́?»

17Ɔ taká, a ka Yɔhánɛsɛ halɛna, a ná wɛɛ́ya mɛsáŋa háá ɔ ɛbɔka bɔkɔasɛ́á, a ka Ɛlotiátɛ á muəndú wa wayɛ́á munísə́ á Filíbo bɛ́lɛ́na. 18Yɔhánɛsɛ a ka Əlóto lɛna a sɛ́á: «Umbə́ndə́ wɔ́ lɛ ndɔ laa ɔwá ɔ́ muəndú wa mɔnátɛ́á bɛ́lɛ́na.» 19Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ Əlotiátɛ a ná Yɔhánɛsɛ ɛbɛkɛ́ tə́tə́níníə́, mba, a sa óso ɔ nɔ́yɛ́ ɔkɛa, 20Əlóto a ka bá a ndɔ Yɔhánɛsɛ kɔ́lɔ́ma, a manyaka ɔwá Yɔhánɛsɛ a lɛa mɔndɔ wataká, mɔnaŋanaŋa, a wɛɛ́ya híkə́kə. Nɔ́yɛ́ Əlóto a ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á a ná bá a ndɔ ɔ́kɔ Yɔhánɛsɛ a ndɔ hɔ́ɔ́; a ka wɛɛ́ya ɔ́kɔ́kɛna na nɛhɔnɔ nikimə. 21Hinó hɛ́ nyɔnɔ hímotí hɛ́ ná ndáfama, ɛnaka Əlóto á ɛŋganda tíkə́ ɛlɔ́áyɛ́ yáyɛ́á ɛhanyɛhányɛ́, a ná baŋɛ́ŋa ɛ́lɛ́ákɛ́na, bisə́lúkú bɛ́ bɔkɔfɔnɛa na bəkúkə bá Kalɛ́lɛa. 22Ɔmɔ́la wa Əlotiátɛ a ná fínə́ ɔ yanda yɛ́ məbínə́, a ná bínə́kə́ muɛsɛ ɔ nindínə́ ɔnɛ́á, máyɛ́á məbínə́ má ná Əlóto hikə́kíə́ na báyɛ́á bɛndɔ ɔbá a ná ɛ́lɛ́ákɛ́na ɔ ɛŋganda. Munəni a ná ɔmɔ́la lɛ́na a sɛ́á: «Batá mɛaŋɔ́á ata yatɛ́ ɔ ndɔ hikiə, mɛ ŋɔ aŋɔ́á yɛɛ́ta índiə.» 23Nɔ́yɛ́, a ná bíkúmə́ a sɛ́á: «Ɔ taká ata yatɛ́ ɔyɛ́á ɔ ndɔ mɛaŋɔ́á bataka, mɛ ndɔ aŋɔ́á índiəkinə, ata ɛsalɛ yɛ́ nɛ́ámɛ́á nɛmanɛna.» 24Nɔ́yɛ́ ɔmɔ́la a ná fámá ɔ niə́lətíə́, a ná inyə́ batá a sɛ́á: «Yatɛ́ mɛ batá əə́?» Inyə́ a sɛ́á: «Batá wɛɛ́ya á mɔlɔ́á wɔ́ Yɔhánɛsɛ.» 25Tɔfá, a ná tilə́ á munəni busíə́, a sɛ́á: «Índíə́ mɛaŋɔ́á ɔ umisíúmə́ á mɔlɔ́á wɔ́ Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ ɔ hɛndándámá.» 26Munəni a ná busə́kə ɔkɔ, mba, ɛ́sɛ́á a ná bíkúmə́ ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ ɔbá a ná ɛ́lɛ́ákɛ́na, yɛ́ sa bá ɔwá a saŋɔna. 27Ɔ umisíúmə́, munəni a ná wɔmɔtɛ́ mɔkɔfɔnɛa lɔ́má na nɛmanɛna ɔwá, a mɔlɔ́á wɔ́ Yɔhánɛsɛ hulənə. Mɔkɔfɔnɛa a ná ká wɛɛ́ya mɔlɔ́á húmbə́ ɔ miímə yɛ ɛbɔka. 28A ná muítə húlə́nə́ ɔ hɛndándámá, a ná índíə́ á ɔmɔ́la, ɔmɔ́la a ná kíndíə́ á inyə́. 29Ɛnaka bɔkɔ́nɛna bá Yɔhánɛsɛ bá ɔ́kɔ́ nɔ́yɛ́, bá ná ká yáyɛ́á ikukulu ɛta, bá ná nyəə.

Yə́susu a nɔ́ ilúkunə yɛ́ bɛndɔ lúkə́kə

(Mat 14.13-21; Lúk 9.10-17; Yɔh 6.1-15)

30Ɛnaka basɔ́másɔma bá ndáhíáná ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ Yə́susu, bá ná wɛɛ́ya bíkə́tə́kíníə́ bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á bá ná kɛ́áká na ɔbɛ́á bá ná bɛndɔ úkúnə́kíə́. 31Yə́susu a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ sɔ́nɔ, tɔ́ ákáná ɔ makɔ́tákɛ, tɔ́ hɔtɛ́la.» A ka laa nɔ́yɛ́ bɔkɔasɛ́á, bɛndɔ bá ka báá bəəŋí: Báaba bá ákaka, bɔ́mɔtɛ́ bá ndasákɔ́ná ɔ nindínə́ ɔnɛ́á bɔkɔ́nɛna bá sa bá na ikúílí yɛ́ ɔnɛ́á. 32Bá ná ákáná ɔ ɛbɔ́ka yɛ́ makɔ́tákɛ, bəə́bu bíbúə́ hata na bɛndɔ. 33Ata nɔ́yɛ́, bɛndɔ bəəŋí bá ná bəə́bu siəkínə́ bá ndɔ kaakána, ɛnaka bá manyá bá sɛ́á nɔ́yɛ́, bá ná hɔalákɛ́ná mɔlɛ́lá ɔ bətínə́ bəkimə, bá ná taŋá ɔkafámá ɔ yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka. 34Ikúílí Yə́susu a ná fámá ɔ isóyí, a ná iloŋo yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ yámá ɔ ɔsákɔna. Mahana má ná wɛɛ́ya itíə́ bɔkɔasɛ́á, bá ka báá ɛ́sɛ́á ɛndɔ́mbá yɛ́ ɛŋaná mɔkɛndana, a ná botólíə́ ɔ uwəbú uwukúniə bɛkɔa biəŋí. 35Nɔ́yɛ́, ɛ́sɛ́á ikúílí yɛ́ ná bá tɔ́mbátɔ́, bɔkɔ́nɛna bá ná tɔ́mbálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá sɛ́á: «Ɛbɔ́ka yɛ́ lɛa makɔ́tákɛ, ikúílí tɔ́na tɔ́mbátɔ. 36Bulə́kə́ bááyɛ́ bɛndɔ ɔkɛaka ɔwá, bá ákáná ɔ bɛsábɛa na mambɛ́la má mamɛ́ŋɛ́, bá ká bɛ́labɔ́nɛ́á siə́kə.» 37A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ bəə́bu lúkə́kə́ bənú bɛ́múɛ́tɛ́!» Bá ná wɛɛ́ya batá bá sɛ́á. «Ɔ ndɔ siə ɔwá tɔ ká bɛ́labɔ́nɛ́á ɔ́ndɔ́kɔ́ ná bɛbɔ́ɛ́yɛa bɛ́fandɛ́ bɛ́ bɛcácɔ́ mbá tɔ bəə́bu lúkə́kə́ əə́?» 38A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́nɛ́á bɛ́ bənú lɛ́á əə́?» Nɔ́ kə́síə́línə! Ɛnaka bá kə́síə́línə, bá sɛ́á: «Bɛ́ lɛa bɛ́lánɔ na tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́.» 39Mba, a ná bəə́bu manɛna ɔwá, bá bəə́bu tuənə́kíníə́ ɔ misí ɔ bimbí bimbí, ɔ tumbuəmbúə́ tuɔ́sɔ. 40Bá ná tuənə́kínə ɔ bimbí bɛ́ ɛbɔ́ɛ́yɛa na moómo álánɔ má bɛndɔ. 41Yə́susu a ná bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́lánɔ ɛtá na tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́, a ná məə́sə bə́líə́ ɔ ɔmbáŋá, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə índíə́, a ná bɛbɛlɛ́tɛ bísə́kə́níə́, a ná índíə́ ɔ bɔkɔ́nɛna ɔwá bá afákɛ́ná ɔ bɛndɔ. A ná bəə́bu bəkimə tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́ áfákɛ́ná tɔ́na. 42Bɛndɔ bəkimə bá ná nɛaka, bá ná íyəkə. 43Bá ná bɛbɛ́sɛ́bɛsɛ bɛ́ bɛ́bɛlɛ́tɛ na tuɔfɔ́ kɔ́táka ɔbɛ́á bɛ́ ná tikənə, bá ná úndúsíə́ niómo nɛ́ bɛkana na bɛ́fandɛ́ mbíɔ́kɛ. 44Ɔmbana wɔ́ bɛndɔ ɔbá bá ná bɛ́bɛlɛ́tɛ nɛ́áká, wɔ́ ka báá tukóló tɔ́lánɔ.

Yə́susu a ndɔ kɛnda ɔ mənífə́ ɔmbáŋá

(Mat 14.22-33; Yɔh 6.16-21)

45Əlimə yɛ ikúílí, Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna fíníə́ ɔ isóyí, ɔkɛaka ɔwá bá buəkínə ɔ yííní ɛsɛ́lɛ́ yɛ́ nɔmɔ́ yɛ́ bətínə́ yɛ Bɛtɛsayíta, ikúílí ɔyɛ́á a tíkə́ bɛndɔ úluəsəkiə. 46Ɛnaka á bəə́bu úlúə́sə́kíə́, a ná báláká ɔ ɔmáá ɔmbáŋá ɔ mabɛ́kálɛ́na. 47Ɔ bɛkɔlakɔ́lá, isóyí yɛ́ ka báá ɔ ətíə́ yɛ nɔmɔ́; Yə́susu a ka báá wɛɛ́ya bíbúə́ ɔ ɛsɛ́lɛ́. 48Ɛnaka Yə́susu á siəkínə́ bɔkɔ́nɛna bá ndɔ nɔa mɔŋɛ́ŋa ɔ mənífə́ ɔ ɔhɔsa bɔkɔasɛ́á, umbúínyi wɔ́ ka bá wɔ́ ndɔ húkə, wɔ́ húlə́kinə ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ná báá ɔ ɔwákáka. Ɔ Ɛsɔ́mbalɛ́, a ná botólíə́ ɔ uwəbú ɔwɔŋgɔ, a kɛndaka ɔ mənífə́ ɔmbáŋá, a ka bá a sɛ́á a bəə́bu tɔmba. 49Ɔ ikúílí bá ná wɛɛ́ya ɛ́ná a ndɔ kɛnda ɔ mənífə́ ɔmbáŋá, bá ná fɛká ɔwá ɛbatabalɛmba, bá ná botólíə́ ɔ miyə́mə́yə́mə́ ubə́liə. 50Ɔ taká, bá ka báá bíndúmbúlə́lə́tɔ́ ɛnaka bá wɛɛ́ya yama. Mba ɔwayɛ́, ɔ umisíúmə́ a ná botólíə́ ɔ uwəbú ɔhɛ́na; a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ ɔ́nɛ́nɛ́na! Mɛaŋɔ́á, nɔ lɛ kɔlɔma.» 51A ná fínə́ ɔ uwəbú ɛ́mɛ́ŋɛ́ ɔ isóyí, umbúínyi wɔ́ ná nə́yə́níə́. Bɔkɔ́nɛna bá ná ə́lə́mə́nə́. 52Ɔ taká, bá sa ɔ́kɔ ata bɔkɔa ɔwɔŋgɔkɔnɔ isə́mə́tə́ yɛ́ bɛ́bɛlɛ́tɛ, yə́búə́ mɛlɛ́má yɛ́ ka báá natákátɔ.

Iniŋəsəniə ɔ Sɛnɛsalɛ́ta

(Mat 14.34-36)

53Ɛnaka Yə́susu na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá nɔmɔ́ bíásɛ́na, bá ná káfámá ɔ misí yɛ Sɛnɛsalɛ́ta, bá ná yə́búə́ isóyí tínímíə́ ɔ ɛsɛ́lɛ́. 54Ɛnaka bá tukínə, bɛndɔ bá ná manyá bá sɛ́á á Yə́susu. 55Bá húlə́kə ɔ mɔnɔŋɔ məkimə, bá wɛɛ́ya bɛnákɛnákɛ húlə́kəninə túánákátɔ́ ɔ maaná ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ná ɔ́kɔ́kɛ́na bá sɛ́á a báka. 56Bɛbɔ́ka bikimə ɔbɛ́á a ná bá á ndɔ kafámá, ata ɔ bətínə́, ata ɔ mɔnɔŋɔ mbá ata ɔ bɛanda bɛ́ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, bɛndɔ bá bíə́búə́ bɛnákɛnákɛ húlə́kənə ɔ bɛbɔ́ka bikimə ɔhá bɛndɔ bá ndɔ kɔtana. Bá wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔkɛna bá sɛ́á á niása bátáyɛ́ bɛndɔ bá itíə́lə ata ɛnjá yɛ máyɛ́á maŋgɔmba. Nɔ́yɛ́, bəkimə ɔbá bá ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́mɛ́na, bá ka niŋəkə.

Currently Selected:

Mə́líkusu 6: tvu

Highlight

Copy